2006/108 Sb. Zákon o sociálních službách |
108/2006 ve znění …216/2022
Účinnost 1. února 2023
Zákon o sociálních službách
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
§ 2
Základní zásady
§ 3
Vymezení některých pojmů
sociální službou činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení,
b)
nepříznivou sociální situací oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením,
c)
dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb,
d)
přirozeným sociálním prostředím rodina a sociální vazby k osobám blízkým1), domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity,
e)
sociálním začleňováním proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný,
f)
sociálním vyloučením vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace,
g)
zdravotním postižením tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby,
h)
střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb strategický dokument obce nebo kraje schválený na dobu 3 let, který je výsledkem aktivního zjišťování potřeb osob na území obce nebo kraje a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů; jeho obsahem je souhrn a výsledky podkladových analýz a dat, popis způsobu zpracování plánu včetně vymezení spolupráce s obcemi, s poskytovateli sociálních služeb a osobami, kterým jsou sociální služby poskytovány, popis a analýza dostupných zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb obsahující popis budoucího žádoucího stavu a opatření, jejichž prostřednictvím by mělo být tohoto stavu dosaženo, povinnosti zúčastněných subjektů, postup sledování a vyhodnocování plnění plánu včetně způsobu, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb a způsob zajištění sítě sociálních služeb na území kraje; střednědobý plán rozvoje sociálních služeb může být doplněn akčními plány zpracovanými na období jednoho roku, které vycházejí ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb,
i)
sítí sociálních služeb souhrn sociálních služeb, které v dostatečné kapacitě, náležité kvalitě a s odpovídající místní dostupností napomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob na území kraje a které jsou v souladu se zjištěnými potřebami osob na území kraje a dostupnými finančními a jinými zdroji; síť sociálních služeb je součástí střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje.
§ 4
Okruh oprávněných osob
osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu2), jde-li o státního občana České republiky,
b)
cizinec, který má na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu3),
c)
cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie, pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu4),
d)
rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu a), pokud mu byla vydána pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie podle zvláštního právního předpisu3),
e)
rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu b), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu3),
f)
cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu5),
g)
osoba, které byla udělena mezinárodní ochrana formou doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu6),
h)
cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu7),
i)
cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu České republiky,
j)
osoba, které nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie54), nebo osoba zaměstnaná, samostatně výdělečně činná, osoba ponechávající si takové postavení a její rodinní příslušníci mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie63),
k)
cizinec, kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle zvláštního právního předpisu59),
l)
cizinec, který je zaměstnán nebo již byl zaměstnán na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a je v evidenci uchazečů o zaměstnání60), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu61),
m)
rodinný příslušník62) osob uvedených v písmenech f), h), k) a l), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu61),
n)
cizinec, kterému bylo vydáno krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání65) nebo vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání66),
o)
cizinec, kterému byla vydána karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance67) nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie68), a je převeden do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky,
p)
rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu o), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62),
a to, pokud má bydliště na území České republiky, s výjimkou osob uvedených v písmenech j), n) a o); co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi49).
(2) Sociální služby se při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně poskytují
a)
osobám uvedeným v odstavci 1, s výjimkou osob uvedených v písmenech n) až p); podmínka bydliště na území České republiky zde neplatí,
b)
občanovi členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu3) po dobu delší než 3 měsíce,
c)
rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu3) po dobu delší než 3 měsíce.
(3) Sociální služby uvedené v § 57, 59 až 63 a 69 se při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně poskytují také osobě, která není uvedena v odstavci 2, pokud oprávněně pobývá na území České republiky podle zvláštního právního předpisu3). Sociální služby uvedené v § 57, 60 a 69 se poskytují také osobě, která je obětí trestného činu obchodování s lidmi nebo trestného činu zavlečení48). Sociální služby uvedené v § 37 se poskytují osobě, která je obětí trestného činu, pokud oprávněně pobývá na území České republiky podle zvláštního právního předpisu3), a osobě, která je obětí trestného činu obchodování s lidmi nebo trestného činu zavlečení.
§ 5
Působnost v oblasti sociálních služeb
Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo"),
b)
krajské úřady,
c)
obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
d)
okresní správy sociálního zabezpečení,
e)
Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen "krajská pobočka Úřadu práce").
(2) Výkon působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
(3) V oblasti sociálních služeb vykonávají působnost podle tohoto zákona také obce a kraje.
§ 6
Poskytovatelé sociálních služeb
ČÁST DRUHÁ
PŘÍSPĚVEK NA PÉČI
HLAVA I
PODMÍNKY NÁROKU NA PŘÍSPĚVEK NA PÉČI
§ 7
§ 8
stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby,
b)
stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb,
c)
stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb,
d)
stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb,
a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.
(2) Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
a)
stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,
b)
stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,
c)
stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,
d)
stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb,
a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.
§ 9
mobilita,
b)
orientace,
c)
komunikace,
d)
stravování,
e)
oblékání a obouvání,
f)
tělesná hygiena,
g)
výkon fyziologické potřeby,
h)
péče o zdraví,
i)
osobní aktivity,
j)
péče o domácnost.
(2) Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. h) se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetřujícím lékařem.
(3) Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. j) se nehodnotí u osob do 18 let věku.
(4) Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
(5) Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.
(6) Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanoví prováděcí právní předpis.
§ 10
HLAVA II
VÝŠE PŘÍSPĚVKU
§ 11
3 300 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b)
6 600 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c)
13 900 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d)
19 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).
(2) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc
a)
880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b)
4 400 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c)
12 800 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d)
19 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).
(3) Částky příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 2 se podle § 12 zvyšují o 2 000 Kč za kalendářní měsíc.
HLAVA III
ZVÝŠENÍ PŘÍSPĚVKU
§ 12
nezaopatřenému dítěti22) do 18 let věku, kterému náleží příspěvek, s výjimkou
1.
dítěte, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí,
2.
dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek,
3.
dítěte, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež, a
b)
rodiči, kterému náleží příspěvek, a který pečuje o nezaopatřené dítě do 18 let věku,
jestliže rozhodný příjem oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných je nižší než dvojnásobek částky životního minima oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu27).
(2) Zvýšení příspěvku náleží v kalendářním měsíci, v němž se vyplácí příspěvek.
(3) Plné přímé zaopatření v zařízení pro péči o děti nebo mládež se posuzuje podle § 7 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře. Pro účely nároku na zvýšení příspěvku podle odstavce 1 se příjmem oprávněné osoby nebo společně posuzovaných osob rozumí příjmy podle § 5 zákona o státní sociální podpoře. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem, je období kalendářního čtvrtletí, předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu zvýšení příspěvku prokazuje, popřípadě nárok na zvýšení příspěvku uplatňuje. Okruh společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře, s výjimkou ustanovení o společně posuzovaných osobách pro účely příspěvku na bydlení.
(4) Neprokáže-li oprávněná osoba rozhodný příjem podle § 21 odst. 2 písm. e), zastaví se výplata zvýšení příspěvku od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu zvýšení příspěvku na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se mělo uvedené zvýšení příspěvku vyplácet, nárok na zvýšení příspěvku zaniká.
HLAVA IV
NÁROK NA PŘÍSPĚVEK A JEHO VÝPLATU
§ 13
§ 14
Změna nároku na příspěvek a jeho výplatu
§ 14a
§ 15
Zánik nároku na příspěvek a jeho výplatu
§ 16
Přechod nároku na příspěvek a jeho výplatu
§ 17
Postoupení a srážky
HLAVA V
VÝPLATA PŘÍSPĚVKU
§ 18
Způsob výplaty příspěvku
§ 18a
zrušen zákonem č. 364/2011 Sb.
§ 19
Příjemce příspěvku
zákonný zástupce nebo opatrovník, nebo
b)
jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
§ 20
Výplata příspěvku zvláštnímu příjemci
nemůže příspěvek přijímat, nebo
b)
nevyužívá příspěvek nebo nemůže příspěvek využívat k zajištění potřebné pomoci.
(2) S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku uvedený v § 19 odst. 2, souhlasit; souhlas této osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření poskytovatele zdravotních služeb nemůže tento souhlas podat, a v případě, kdy zvláštní příjemce je ustanoven z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b). Zvláštním příjemcem nemůže být ustanoven ten, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy oprávněné osoby.
(3) Krajská pobočka Úřadu práce může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí.
(4) Zvláštní příjemce je povinen příspěvek používat ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený podle odstavce 1 písm. a) používá příspěvek podle pokynů oprávněné osoby, s výjimkou osoby, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření poskytovatele zdravotních služeb nemůže tyto pokyny udělovat. Na žádost oprávněné osoby nebo na žádost krajské pobočky Úřadu práce je zvláštní příjemce povinen podat písemné vyúčtování příspěvku, který mu byl vyplacen, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této žádosti.
(5) Krajská pobočka Úřadu práce zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven, nebo jestliže zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 4.
HLAVA VI
POVINNOSTI ŽADATELE O PŘÍSPĚVEK, OPRÁVNĚNÉ OSOBY
A JINÉHO PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU
§ 21
podrobit se sociálnímu šetření,
b)
podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly okresní správy sociálního zabezpečení, popřípadě lékařem určeným Českou správou sociálního zabezpečení, podrobit se vyšetření zdravotního stavu u poskytovatele zdravotních služeb určeného okresní správou sociálního zabezpečení anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému poskytovateli zdravotních služeb lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jim byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku, jsou-li k tomu okresní správou sociálního zabezpečení vyzváni, a to ve lhůtě, kterou okresní správa sociálního zabezpečení určí,
c)
osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu,
d)
písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce v průběhu řízení o příspěvku změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti o příspěvek, a změny rozhodné pro průběh řízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy taková změna nastala; tato povinnost musí být splněna i v době přerušení řízení,
e)
písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce, že je mu poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče64) pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů, a doložit tuto skutečnost potvrzením poskytovatele zdravotních služeb,
f)
písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce propuštění ze zdravotnického zařízení lůžkové péče v případech uvedených v písmenu e), a to ve lhůtě 5 dnů.
písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu,
b)
na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčila-li krajská pobočka Úřadu práce lhůtu delší,
c)
písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce změny týkající se zajištění pomoci, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala; tuto povinnost plní příjemce příspěvku na tiskopisu předepsaném ministerstvem, jehož součástí je písemný souhlas osoby blízké anebo jiné fyzické osoby nebo právnické osoby s poskytováním pomoci oprávněné osobě,
d)
využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83 nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc69) nebo dětským domovem anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu,
e)
písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí výši příjmu rozhodnou pro zvýšení příspěvku podle § 12 odst. 1; tato povinnost se považuje také za splněnou, pokud příjemce příspěvku písemně sdělí příslušné krajské pobočce Úřadu práce, že ve stanovené lhůtě, popřípadě ve lhůtě uvedené v § 12 odst. 4, prokázal rozhodné příjmy pro účely přídavku na dítě podle zákona o státní sociální podpoře, a že okruh společně posuzovaných osob pro účely zvýšení příspěvku je stejný jako pro účely příspěvku na bydlení.
(3) Výplata příspěvku může být po předchozím písemném upozornění zastavena, příspěvek může být odňat nebo nepřiznán, jestliže žadatel o příspěvek, oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku nesplní některou povinnost uvedenou v odstavci 1 a 2.
(4) Výplata příspěvku se zastaví, jestliže příjemce příspěvku nesplní oznamovací povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. a) až c), a to ani na písemnou výzvu krajské pobočky Úřadu práce ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení výzvy, ve které byl příjemce příspěvku na následek porušení oznamovací povinnosti upozorněn. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato lhůta uplynula. Výplata příspěvku se obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla oznamovací povinnost podle věty první dodatečně splněna.
§ 21a
§ 22
Přeplatky
HLAVA VII
ŘÍZENÍ O PŘÍSPĚVKU
§ 23
§ 24
označení fyzické nebo právnické osoby, která osobě poskytuje nebo bude poskytovat pomoc, rozsah pomoci a písemný souhlas fyzické nebo právnické osoby s jejím poskytováním,
b)
určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen,
c)
doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně posuzovaných osob v rozhodném období v případech, kdy má být podle § 12 odst. 1 příspěvek zvýšen.
§ 25
§ 26
okresní správa sociálního zabezpečení posuzuje stupeň závislosti osoby, nebo
b)
je osobě poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, pokud nebylo do dne přijetí osoby k hospitalizaci provedeno sociální šetření; to neplatí, je-li osobě poskytována v průběhu hospitalizace u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů, a tato skutečnost byla oznámena a doložena podle § 21 odst. 1 písm. e).
(2) Krajská pobočka Úřadu práce zastaví řízení o příspěvku, jestliže žadatel o příspěvek zemřel před provedením sociálního šetření podle § 25 odst. 1.
(3) Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 se nelze odvolat.
§ 26a
§ 27
§ 28
HLAVA VIII
KONTROLA VYUŽÍVÁNÍ PŘÍSPĚVKU
§ 29
příspěvek byl využit k zajištění pomoci,
b)
pomoc je poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83, nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc69) nebo dětským domovem anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu7a),
c)
pomoc je poskytována osobně tím, kdo byl uveden v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášen podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c),
d)
způsob poskytované pomoci a její rozsah odpovídá stanovenému stupni závislosti a zda je zaměřena na úkony základní životní potřeby, které podle výsledku posouzení stupně závislosti okresní správou sociálního zabezpečení není osoba schopna zvládat,
e)
v případě, kdy je pomoc poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83, je tato osoba zdravotně způsobilá; za zdravotně způsobilou osobu k poskytování pomoci se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek, ledaže lékařským posudkem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb doloží, že je schopna tuto pomoc poskytovat,
f)
byla s poskytovatelem sociálních služeb uzavřena smlouva o poskytování sociálních služeb.
(2) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce a zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v ministerstvu jsou na základě souhlasu osoby oprávněni vstupovat do obydlí, v němž osoba žije, za účelem provedení sociálního šetření a kontroly využívání příspěvku. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce nebo ministerstvem jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávající krajské pobočky Úřadu práce nebo ministerstva.
(3) Na postup při kontrole podle odstavce 1 se nevztahuje kontrolní řád34).
(4) O výsledku kontroly podle odstavce 1 provede krajská pobočka Úřadu práce záznam do spisu, který obsahuje zejména popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, které byly porušeny. Záznam o výsledku kontroly podepisují osoby, které kontrolu provedly. Se záznamem musí být kontrolovaný seznámen.
(5) Zjistí-li krajská pobočka Úřadu práce při kontrole podle odstavce 1 závažné nedostatky v poskytovaných sociálních službách nebo zjistí-li, že sociální služby jsou poskytovány bez oprávnění k jejich poskytování podle § 78 odst. 1, je povinna neprodleně písemně informovat krajský úřad příslušný podle § 78 odst. 2.
(6) Poskytuje-li oprávněné osobě pomoc osoba blízká1) nebo asistent sociální péče, krajská pobočka Úřadu práce vydá těmto osobám na jejich žádost bezplatně písemné potvrzení prokazující dobu této péče pro účely hmotné nouze, zdravotního pojištění, důchodového pojištění, zaměstnanosti a uplatnění slev na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; v tomto potvrzení vždy uvede stupeň závislosti osoby, které je péče poskytována. Pro účely důchodového pojištění se v potvrzení uvede též údaj o výši příspěvku, která oprávněné osobě v době poskytování pomoci náležela.
(7) Příjemce příspěvku je povinen na vyžádání správního orgánu, který provádí kontrolu využívání příspěvku prokázat, že byl příspěvek využit k zajištění pomoci, a to způsobem, který osvědčí využití příspěvku, nebo dokladem o vyplacení příspěvku fyzickým nebo právnickým osobám, které poskytují pomoc při zvládání základních životních potřeb, uvedeným v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášeným podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c), a to nejvýše 1 rok zpětně.
HLAVA IX
INFORMAČNÍ SYSTÉM O PŘÍSPĚVKU
§ 30
§ 31
zrušen zákonem č. 261/2007 Sb.
ČÁST TŘETÍ
SOCIÁLNÍ SLUŽBY
HLAVA I
DRUHY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ÚHRADA NÁKLADŮ
ZA POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
Díl 1
Základní druhy a formy sociálních služeb
§ 32
sociální poradenství,
b)
služby sociální péče,
c)
služby sociální prevence.
§ 33
Formy poskytování sociálních služeb
§ 34
Zařízení sociálních služeb
centra denních služeb,
b)
denní stacionáře,
c)
týdenní stacionáře,
d)
domovy pro osoby se zdravotním postižením,
e)
domovy pro seniory,
f)
domovy se zvláštním režimem,
g)
chráněné bydlení,
h)
azylové domy,
i)
domy na půl cesty,
j)
zařízení pro krizovou pomoc,
k)
nízkoprahová denní centra,
l)
nízkoprahová zařízení pro děti a mládež,
m)
noclehárny,
n)
terapeutické komunity,
o)
sociální poradny,
p)
sociálně terapeutické dílny,
q)
centra sociálně rehabilitačních služeb,
r)
pracoviště rané péče,
s)
intervenční centra,
t)
zařízení následné péče.
(2) Kombinací zařízení sociálních služeb lze zřizovat mezigenerační a integrovaná centra.
§ 35
Základní činnosti při poskytování sociálních služeb
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
b)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
c)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
d)
poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování,
e)
pomoc při zajištění chodu domácnosti,
f)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
g)
základní sociální poradenství,
h)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
i)
sociálně terapeutické činnosti,
j)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,
k)
telefonická krizová pomoc,
l)
nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění,
m)
podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.
(2) Rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Základní činnosti uvedené u jednotlivých druhů sociálních služeb v § 37, 39 až 52 a § 54 až 70 jsou poskytovatelé sociálních služeb povinni vždy zajistit.
(4) Fakultativně mohou být při poskytování sociálních služeb zajišťovány další činnosti.
§ 36
Díl 2
Sociální poradenství
§ 37
základní sociální poradenství,
b)
odborné sociální poradenství.
(2) Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Základní sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb; poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit.
(3) Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí a ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu; zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností.
(4) Služba podle odstavce 3 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
b)
sociálně terapeutické činnosti,
c)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Díl 3
Služby sociální péče
§ 38
§ 39
Osobní asistence
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
b)
pomoc při osobní hygieně,
c)
pomoc při zajištění stravy,
d)
pomoc při zajištění chodu domácnosti,
e)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
f)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
g)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 40
Pečovatelská služba
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
b)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
c)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
d)
pomoc při zajištění chodu domácnosti,
e)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.
§ 41
Tísňová péče
poskytnutí nebo zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci,
b)
sociálně terapeutické činnosti,
c)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
d)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 42
Průvodcovské a předčitatelské služby
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
b)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 43
Podpora samostatného bydlení
pomoc při zajištění chodu domácnosti,
b)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
c)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
d)
sociálně terapeutické činnosti,
e)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 44
Odlehčovací služby
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
b)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
c)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
d)
poskytnutí ubytování v případě pobytové služby,
e)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
f)
sociálně terapeutické činnosti,
g)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,
h)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti.
§ 45
Centra denních služeb
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
b)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
c)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
d)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
e)
sociálně terapeutické činnosti,
f)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 46
Denní stacionáře
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
b)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
c)
poskytnutí stravy,
d)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
e)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
f)
sociálně terapeutické činnosti,
g)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 47
Týdenní stacionáře
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy,
c)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
d)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
e)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
f)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
g)
sociálně terapeutické činnosti,
h)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 48
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy,
c)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
d)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
e)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
f)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
g)
sociálně terapeutické činnosti,
h)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
(3) Nezaopatřeným dětem se v domovech pro osoby se zdravotním postižením poskytuje osobní vybavení, drobné předměty běžné osobní potřeby a některé služby s přihlédnutím k jejich potřebám. Osobním vybavením se rozumí prádlo, šatstvo a obuv; některými službami se rozumí stříhání vlasů, holení a pedikúra. Nezaopatřenost dítěte se pro účely tohoto zákona posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře22).
(4) V domovech pro osoby se zdravotním postižením může být vykonávána ústavní výchova, výchovná opatření nebo předběžné opatření podle zvláštních právních předpisů23). Pro výkon ústavní výchovy nebo předběžného opatření v domovech pro osoby se zdravotním postižením platí s ohledem na specifické potřeby osob se zdravotním postižením přiměřeně ustanovení zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních24) o
a)
právech a povinnostech dětí umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy,
b)
právu ředitele takového zařízení povolit dítěti pobyt mimo zařízení, zakázat nebo přerušit návštěvu osob odpovědných za výchovu nebo jiných osob v zařízení, být přítomen při otevření listovní nebo balíkové zásilky dítětem, převzít od dítěte do dočasné úschovy cenné předměty, finanční hotovost nebo předměty ohrožující výchovu, zdraví nebo bezpečnost dítěte, povolit dětem starším 15 let cestovat do místa pobytu bez dozoru a zastoupit dítě v běžných záležitostech,
c)
povinnosti ředitele takového zařízení seznámit dítě s jeho právy a povinnostmi, dát příslušnému soudu podnět ke zrušení ústavní výchovy, pominuly-li důvody pro její nařízení, podat soudu podnět na prodloužení ústavní výchovy, vyžaduje-li to zájem dítěte, podávat informace o dítěti zákonným zástupcům nebo opatrovníkovi a orgánu sociálně-právní ochrany dětí na jejich žádost, projednat předem opatření zásadní důležitosti se zákonnými zástupci nebo s opatrovníkem dítěte, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, informovat o nadcházejícím propuštění dítěte ze zařízení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, propustit dítě mladší 15 let pouze v doprovodu osob odpovědných za výchovu,
d)
nároku na kapesné a jeho výši.
§ 49
Domovy pro seniory
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy,
c)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
d)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
e)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
f)
sociálně terapeutické činnosti,
g)
aktivizační činnosti,
h)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 50
Domovy se zvláštním režimem
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy,
c)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
d)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
e)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
f)
sociálně terapeutické činnosti,
g)
aktivizační činnosti,
h)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 51
Chráněné bydlení
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
b)
poskytnutí ubytování,
c)
pomoc při zajištění chodu domácnosti,
d)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
e)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
f)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
g)
sociálně terapeutické činnosti,
h)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 52
Sociální služby poskytované ve zdravotnických
zařízeních lůžkové péče
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy,
c)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
d)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
e)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
f)
sociálně terapeutické činnosti,
g)
aktivizační činnosti,
h)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Díl 4
Služby sociální prevence
§ 53
§ 54
Raná péče
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
b)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
c)
sociálně terapeutické činnosti,
d)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 55
Telefonická krizová pomoc
telefonickou krizovou pomoc,
b)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 56
Tlumočnické služby
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
b)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 57
Azylové domy
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
b)
poskytnutí ubytování,
c)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 58
Domy na půl cesty
poskytnutí ubytování,
b)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
c)
sociálně terapeutické činnosti,
d)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí.
§ 59
Kontaktní centra
sociálně terapeutické činnosti,
b)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,
c)
poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.
§ 60
Krizová pomoc
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
c)
sociálně terapeutické činnosti,
d)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 60a
Intervenční centra
násilným chováním jiné osoby obývající s ní společné obydlí
nebo i bez takového podnětu, a to bezodkladně poté, co se intervenční centrum o ohrožení osoby násilným chováním dozví. Sociální služby v intervenčním centru jsou poskytovány jako služby ambulantní, terénní nebo pobytové.
(2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
sociálně terapeutické činnosti,
b)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
(3) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou pobytových služeb obsahuje vedle základních
činností uvedených v odstavci 2 tyto základní činnosti:
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy.
(4) Součástí služby je zajištění spolupráce a vzájemné informovanosti mezi intervenčními centry, poskytovateli jiných sociálních služeb, orgány sociálně-právní ochrany dětí, obcemi, útvary Policie České republiky a obecní policie, jakož i ostatními orgány veřejné správy.
§ 61
Nízkoprahová denní centra
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
b)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
c)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí.
§ 62
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
b)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
c)
sociálně terapeutické činnosti,
d)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 63
Noclehárny
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
b)
poskytnutí přenocování.
§ 64
Služby následné péče
sociálně terapeutické činnosti,
b)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
c)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
(3) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou pobytových služeb v zařízeních následné péče obsahuje vedle základních činností uvedených v odstavci 2 tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy.
§ 65
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
b)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
c)
sociálně terapeutické činnosti,
d)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 66
Sociálně aktivizační služby pro seniory
a osoby se zdravotním postižením
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
b)
sociálně terapeutické činnosti,
c)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 67
Sociálně terapeutické dílny
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
b)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
c)
nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění,
d)
podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.
§ 68
Terapeutické komunity
poskytnutí stravy,
b)
poskytnutí ubytování,
c)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
d)
sociálně terapeutické činnosti,
e)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 69
Terénní programy
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
b)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 70
Sociální rehabilitace
nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění,
b)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
c)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
d)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
(3) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou pobytových služeb v centrech sociálně rehabilitačních služeb obsahuje vedle základních činností, obsažených v odstavci 2 tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy,
c)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.
Díl 5
Úhrada nákladů za sociální služby
§ 71
§ 72
Sociální služby poskytované bez úhrady
sociální poradenství (§ 37),
b)
raná péče (§ 54),
c)
telefonická krizová pomoc (§ 55),
d)
tlumočnické služby (§ 56),
e)
krizová pomoc (§ 60),
f)
služby následné péče (§ 64), s výjimkou základních činností poskytovaných podle § 64 odst. 3,
g)
sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65),
h)
sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66),
i)
terénní programy (§ 69),
j)
sociální rehabilitace (§ 70), s výjimkou základních činností poskytovaných podle § 70 odst. 3,
k)
sociální služby v kontaktních centrech (§ 59) a nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež (§ 62),
l)
služby sociálně terapeutických dílen (§ 67), s výjimkou základní činnosti poskytované podle § 67 odst. 2 písm. b),
m)
sociální služby intervenčních center (§ 60a).
Sociální služby poskytované za úhradu
§ 73
týdenních stacionářích (§ 47),
b)
domovech pro osoby se zdravotním postižením (§ 48),
c)
domovech pro seniory (§ 49),
d)
domovech se zvláštním režimem (§ 50),
e)
zdravotnických zařízeních lůžkové péče (§ 52),
hradí osoba úhradu za ubytování, stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu.
(2) Péčí se pro účely stanovení úhrady rozumí základní činnosti uvedené v § 35 odst. 1 písm. a), b), e), f) a h) až j).
(3) Maximální výši úhrady za ubytování a stravu stanoví prováděcí právní předpis. Po úhradě za ubytování a stravu při poskytování pobytových služeb v týdenních stacionářích musí osobě zůstat alespoň 25 % jejího příjmu, a při poskytování pobytových služeb uvedených v odstavci 1 písm. b) až e) musí osobě zůstat alespoň 15 % jejího příjmu.
(4) Úhrada za péči se stanoví při poskytování
a)
pobytových služeb, s výjimkou týdenních stacionářů, ve výši přiznaného příspěvku,
b)
pobytových služeb v týdenních stacionářích maximálně ve výši 75 % přiznaného příspěvku.
(5) Osoba, které jsou poskytovány sociální služby podle odstavce 1 a které by po úhradě nákladů za ubytování a stravu nezůstala z jejího příjmu částka uvedená v odstavci 3, je povinna doložit poskytovateli těchto sociálních služeb výši svého příjmu pro účely stanovení úhrady podle odstavce 3 a neprodleně mu oznamovat změny v příjmu, které mají vliv na výši úhrady podle odstavce 3.
§ 74
pobytových služeb v domovech pro osoby se zdravotním postižením ve výši přiznaného příspěvku,
b)
pobytových služeb v týdenních stacionářích maximálně ve výši 75 % přiznaného příspěvku.
Ustanovení § 73 odst. 2 platí obdobně.
(5) Za pobytové služby poskytované v týdenních stacionářích (§ 47) a domovech pro osoby se zdravotním postižením (§ 48) dítěti, které není nezaopatřeným dítětem22), a dítěti, které je poživatelem sirotčích důchodů po obou rodičích, hradí úhradu toto dítě podle § 73.
§ 75
osobní asistence (§ 39),
b)
pečovatelské služby (§ 40),
c)
tísňové péče (§ 41),
d)
průvodcovských a předčitatelských služeb (§ 42),
e)
podpory samostatného bydlení (§ 43),
f)
odlehčovacích služeb (§ 44),
g)
služeb v centrech denních služeb (§ 45),
h)
služeb v denních stacionářích (§ 46),
i)
pobytových služeb v centrech sociálně rehabilitačních služeb uvedených v § 70 odst. 3,
j)
služeb v chráněném bydlení (§ 51),
hradí osoby úhradu za základní činnosti v rozsahu stanoveném smlouvou, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak. Maximální výši úhrady stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Pečovatelská služba se s výjimkou nákladů za stravu poskytnutou v rámci základní činnosti uvedené v § 40 odst. 2 písm. c) poskytuje bez úhrady
a)
rodinám, ve kterých se narodily současně 3 nebo více dětí, a to do 4 let věku těchto dětí,
b)
účastníkům odboje30),
c)
osobám, které jsou účastny rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., nebo u nichž bylo odsuzující soudní rozhodnutí pro trestné činy uvedené v § 2 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb., zrušeno přede dnem jeho účinnosti, anebo byly účastny rehabilitace podle § 22 písm. c) zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, jestliže neoprávněný výkon vazby nebo trestu odnětí svobody činil celkem alespoň 12 měsíců, popřípadě méně, pokud tento výkon měl činit 12 měsíců, avšak skončil ze zdravotních důvodů před uplynutím 12 měsíců,
d)
osobám, které byly zařazeny v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru, jestliže rozhodnutí o tomto zařazení bylo zrušeno podle § 17 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, anebo ve vojenském táboře nucených prací, jestliže rozkaz o jeho zařazení do tohoto tábora byl zrušen podle § 18 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 78/1998 Sb., anebo v centralizačním klášteře s režimem obdobným táborům nucených prací, pokud celková doba pobytu v těchto zařízeních činila 12 měsíců, popřípadě méně, pokud tato doba měla činit 12 měsíců, avšak skončila ze zdravotních důvodů před uplynutím 12 měsíců,
e)
pozůstalým manželům (manželkám) po osobách uvedených v písmenech b) až d) starším 70 let.
§ 76
azylových domech (§ 57),
b)
domech na půl cesty (§ 58),
c)
terapeutických komunitách (§ 68),
d)
zařízeních následné péče (§ 64 odst. 3),
hradí osoby úhradu za ubytování a stravu, a za poskytování sociálních služeb v sociálně terapeutických dílnách hradí osoby úhradu za stravu v rozsahu stanoveném smlouvou. Maximální výši úhrady stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Za poskytování sociálních služeb v noclehárnách (§ 63) hradí osoby úhradu ve výši stanovené poskytovatelem.
(3) Za poskytování sociálních služeb v nízkoprahových denních centrech (§ 61) hradí osoby úhradu za stravu ve výši stanovené poskytovatelem.
§ 77
HLAVA II
PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
Díl 1
Registrace
Oddíl 1
Podmínky registrace
§ 78
§ 79
podání písemné žádosti o registraci, která obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5,
b)
odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby,
c)
bezúhonnost
1.
všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby,
2.
právnické osoby, která bude poskytovat sociální služby,
d)
zajištění hygienických podmínek, jsou-li sociální služby poskytovány v zařízení sociálních služeb,
e)
vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby,
f)
zajištění personálních, materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních služeb,
g)
skutečnost, že na majetek fyzické nebo právnické osoby, která je žadatelem o registraci, nebyl prohlášen konkurs nebo proti ní nebylo zahájeno insolvenční řízení anebo nebyl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku dlužníka.
(2) Za bezúhonné se pro účely tohoto zákona považují fyzická osoba a právnická osoba, které nebyly odsouzeny pro úmyslný trestný čin, ani trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností při poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelných, anebo fyzická osoba a právnická osoba, jejichž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ně z jiných důvodů hledí, jako by nebyly odsouzeny.
(3) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů a dále doklady prokazujícími splnění podmínky bezúhonnosti vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 3 měsíce nebo právnická osoba vykonávala činnost v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců. Výpis z evidence Rejstříku trestů a další doklady, jimiž se dokládá bezúhonnost, nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladu o bezúhonnosti, který vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu31). Za účelem doložení bezúhonnosti si registrující orgán vyžádá podle zvláštního právního předpisu30a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Odborná způsobilost se posuzuje podle § 110 odst. 4 a 5, § 116 odst. 5 a § 117.
(5) Žádost o registraci obsahuje tyto údaje a připojené doklady:
a)
je-li žadatelem právnická osoba, obchodní firmu nebo název, sídlo nebo umístění její organizační složky, identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") a statutární orgán,
b)
je-li žadatelem fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého nebo hlášeného pobytu a datum a místo narození,
c)
je-li žadatelem organizační složka státu nebo územní samosprávný celek, jehož jménem bude poskytovat sociální služby organizační složka územního samosprávného celku, její název, sídlo, identifikační číslo jejího zřizovatele, jméno, popřípadě jména, a příjmení vedoucího organizační složky,
d)
údaje o poskytovaných sociálních službách, kterými jsou
1.
název a místo zařízení anebo místo nebo místa poskytování sociálních služeb, popřípadě požadavek na nezveřejňování místa zařízení, jde-li o sociální služby poskytované v azylovém domě anebo pobytové sociální služby poskytované v intervenčním centru nebo v zařízení pro krizovou pomoc,
2.
druhy poskytovaných sociálních služeb,
3.
okruh osob, pro které je sociální služba určena, popřípadě jejich věková hranice nebo druh zdravotního postižení,
4.
popis realizace poskytování sociálních služeb,
5.
popis personálního zajištění poskytovaných sociálních služeb,
6.
časový rozsah poskytování sociálních služeb,
7.
kapacita poskytovaných sociálních služeb,
8.
plán finančního zajištění sociálních služeb,
9.
způsob zajištění zdravotní péče, jde-li o poskytování sociálních služeb podle § 34 odst. 1 písm. c) až f),
10.
den započetí poskytování sociálních služeb,
e)
doklad o bezúhonnosti fyzických osob nebo právnické osoby uvedených v odstavci 1 písm. c), s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů,
f)
doklady nebo jejich úředně ověřené kopie prokazující odbornou způsobilost fyzických osob uvedených v odstavci 1 písm. b),
g)
rozhodnutí o schválení provozního řádu zařízení sociálních služeb uvedeného v § 34 odst. 1 písm. c) až f) vydané orgánem ochrany veřejného zdraví,
h)
doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby, z něhož vyplývá oprávnění žadatele tyto objekty nebo prostory užívat,
i)
je-li žadatelem právnická osoba, úředně ověřené kopie zakladatelských dokumentů a dokladů o registraci podle zvláštních právních předpisů, popřípadě výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podle zvláštních právních předpisů,
j)
doklad, že žadatel nemá daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
k)
čestné prohlášení o skutečnostech uvedených v odstavci 1 písm. g), jde-li o žadatele, na kterého se vztahuje insolvenční zákon56).
(6) Registrující orgán může rozhodnout, že doklady, které žadatel přikládá k registraci podle odstavce 5 a § 80, je možno podat také v elektronické podobě ve formátu, který vyhlásí registrující orgán, pokud není předepsán zvláštním právním předpisem.
§ 80
§ 81
označení poskytovatele sociálních služeb s uvedením údajů podle § 79 odst. 5 písm. a), b) nebo c),
b)
identifikační číslo přidělené poskytovateli sociálních služeb; pokud poskytovateli sociálních služeb dosud nebylo identifikační číslo přiděleno, poskytne ho registrujícímu orgánu správce základního registru osob31a),
c)
název a místo zařízení anebo místo nebo místa poskytování sociálních služeb,
d)
druhy sociálních služeb, které budou poskytovány, číselné označení sociální služby (identifikátor) a formy poskytování sociálních služeb,
e)
okruh osob, kterým budou sociální služby poskytovány,
f)
údaj o kapacitě poskytovaných sociálních služeb,
g)
den započetí poskytování sociálních služeb.
§ 82
poskytovatel sociálních služeb přestane splňovat podmínky uvedené v § 79 a 80,
b)
poskytovateli sociálních služeb byl uložen správní trest za přestupek v případě zvlášť závažného porušení povinnosti stanovené poskytovatelům sociálních služeb,
c)
poskytovatel sociálních služeb ani po uložení správního trestu za přestupek podle § 107 odst. 2 písm. m) nesplní opatření uložená k odstranění nedostatků v oblasti dodržování standardů kvality sociálních služeb zjištěných při inspekci poskytování sociálních služeb, nebo
d)
poskytovatel sociálních služeb požádá o zrušení registrace; tato žádost musí být podána nejméně 3 měsíce přede dnem ukončení činnosti.
(4) Týkají-li se skutečnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) jen některé ze sociálních služeb poskytovaných týmž poskytovatelem sociálních služeb, registrující orgán může rozhodnout jen o změně registrace. Lhůta uvedená v odstavci 3 písm. d) platí i v případě, kdy poskytovatel sociálních služeb požádá o změnu registrace spočívající v ukončení jen některé ze sociálních služeb uvedených v rozhodnutí o registraci.
(5) Rozhodnutí o registraci pozbývá platnosti, jestliže poskytovatel sociálních služeb nezapočne poskytovat sociální služby ve lhůtě do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o registraci.
(6) Registrace je nepřevoditelná a pozbývá platnosti dnem zániku právnické osoby nebo dnem úmrtí fyzické osoby.
(7) Registrující orgán informuje bezodkladně Ministerstvo spravedlnosti o změně nebo zrušení rozhodnutí o registraci poskytovatele sociálních služeb, který je podle oznámení Ministerstva spravedlnosti zapsán také v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů podle zákona o obětech trestných činů55).
§ 82a
§ 82b
§ 83
§ 84
státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo má sídlo v jiném členském státě Evropské unie,
b)
držitelem oprávnění k výkonu činnosti uvedené v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.
(2) Fyzická nebo právnická osoba uvedená v odstavci 1 je povinna oznámit krajskému úřadu příslušnému podle místa poskytování sociálních služeb zahájení činnosti na území České republiky a předložit doklad, který ji opravňuje k poskytování sociálních služeb v jiném členském státě Evropské unie, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne zahájení této činnosti.
(3) Fyzická nebo právnická osoba uvedená v odstavci 1 může tuto činnost vykonávat ode dne, kdy příslušnému krajskému úřadu oznámila zahájení činnosti na území České republiky; při této činnosti je povinna dodržovat povinnosti stanovené poskytovatelům sociálních služeb podle § 88 a 89.
(4) Krajský úřad rozhodne o pozastavení výkonu činnosti právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 na území České republiky, jestliže zjistí, že pozbyla oprávnění k výkonu činnosti ve státě, kde je usazena, nebo jestliže zjistí závažné porušení povinností uvedených v § 88 a 89.
(5) Registrace podle § 78 a 79 se dále nevyžaduje u poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče podle § 52. Při poskytování sociálních služeb jsou tito poskytovatelé lůžkové péče povinni dodržovat povinnosti stanovené poskytovatelům sociálních služeb v § 88 písm. b), c), h) a i).
Oddíl 2
Registr poskytovatelů sociálních služeb
§ 85
údaje uvedené v § 79 odst. 5 písm. a) až d),
b)
dokumenty uvedené v § 79 odst. 3 a odst. 5 písm. f) až k) a § 80.
(4) Registr v elektronické podobě obsahuje údaje uvedené v § 79 odst. 5 písm. a) až d), identifikační číslo podle § 81 odst. 2 písm. b), číselné označení sociální služby podle § 81 odst. 2 písm. d), informaci o výsledku provedené inspekce poskytování sociálních služeb a informaci o výsledku kontroly plnění podmínek stanovených pro registraci. Obsah informace o výsledku provedené inspekce stanoví prováděcí právní předpis. Krajský úřad, a jde-li o informaci o výsledku provedené inspekce ministerstvo, zapisují do registru údaje podle věty první a jejich změny bez zbytečného odkladu.
(5) Registr v elektronické podobě dále obsahuje údaje o kapacitě, materiálním, technickém a personálním zabezpečení, poskytování základních a fakultativních činností a financování jednotlivých sociálních služeb, a zobecněné údaje o žadatelích, osobách, kterým je sociální služba poskytována, a o osobách, se kterými nemohla být uzavřena smlouva o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v § 91 odst. 3, a údaje o počtu osob, u kterých byla použita opatření omezující pohyb osob, a o četnosti jejich použití podle druhů těchto opatření, a to pro účely analytické a koncepční činnosti ministerstva. Poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru, je povinen tyto údaje sdělovat krajskému úřadu uvedenému v odstavci 1 prostřednictvím elektronického systému na tiskopisu předepsaném ministerstvem, a to ve lhůtě do 30. června za předchozí kalendářní rok. Příslušný krajský úřad kontroluje správnost a úplnost těchto údajů.
(6) Registr v elektronické podobě dále obsahuje údaje o výši poskytnuté dotace na příslušný kalendářní rok podle § 101a odst. 2 a § 104 na jednotlivé sociální služby. Tyto údaje do registru zapisuje v případě § 101a odst. 2 krajský úřad příslušný podle místa poskytování sociální služby a v případě § 104 ministerstvo, a to do 30. dubna příslušného rozpočtového roku.
(7) Poskytovatel sociálních služeb je povinen sdělit registrujícímu orgánu na základě jeho žádosti zobecněné údaje o počtu osob, kterým poskytuje sociální služby, a o charakteru jejich snížené soběstačnosti a potřebách péče, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení žádosti, pokud registrující orgán neurčí lhůtu delší.
§ 86
§ 87
Díl 2
Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb
§ 88
zajišťovat dostupnost informací o druhu, místě, okruhu osob, jimž poskytují sociální služby, o kapacitě poskytovaných sociálních služeb a o způsobu poskytování sociálních služeb, a to způsobem srozumitelným pro všechny osoby,
b)
informovat zájemce o sociální službu o všech povinnostech, které by pro něho vyplývaly ze smlouvy o poskytování sociálních služeb, o způsobu poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby, a to způsobem pro něj srozumitelným,
c)
vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby,
d)
zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby, včetně stanovení pravidel pro uplatnění oprávněných zájmů osob, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby,
e)
zpracovat vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností osob, kterým poskytují sociální služby, na úroveň služeb, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby,
f)
plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců nebo opatrovníků a zapisovat hodnocení a jeho výstupy do písemných individuálních záznamů,
g)
vést evidenci žadatelů o sociální službu, se kterými nemohl uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v § 91 odst. 3 písm. b),
h)
dodržovat standardy kvality sociálních služeb,
i)
uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služby, pokud tomu nebrání důvody uvedené v § 91 odst. 3,
j)
v případě, že poskytují sociální službu podle § 48, přednostně poskytnout sociální službu dítěti, kterému byla soudem nařízena ústavní výchova, výchovné opatření nebo předběžné opatření,
k)
neprodleně písemně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností uvedenému v § 92 písm. a) ukončení poskytování pobytové služby sociální péče osobě, která se může bez další pomoci a podpory ocitnout v situaci ohrožující její život a zdraví, pokud tato osoba s takovým oznámením souhlasí.
§ 89
Opatření omezující pohyb osob
jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození osoby,
b)
datum, čas počátku a místo použití opatření omezujícího pohyb osob a druh tohoto opatření,
c)
důvod použití opatření omezujícího pohyb osob,
d)
jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která opatření omezujícího pohyb osob použila,
e)
podání léčivého přípravku jako opatření omezujícího pohyb osoby,
f)
datum a čas ukončení použití opatření omezujícího pohyb osob,
g)
popis bezprostředně předcházející situace před použitím opatření omezujícího pohyb osob, popis průběhu situace při použití tohoto opatření a její zhodnocení a popis bezprostředně následující situace,
h)
záznam o splnění povinnosti stanovené v odstavci 5,
i)
popis případných poranění osob, ke kterým došlo při použití opatření omezujícího pohyb osob,
j)
popis způsobu informování osoby podle odstavce 2,
a umožnit nahlížení do této evidence osobě, u níž bylo použito opatření omezující pohyb osob, fyzické osobě, kterou osoba s jejím předchozím souhlasem určí, zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi osoby nebo osobě jí blízké nebo fyzické osobě, které byla nezletilá osoba svěřena rozhodnutím příslušného orgánu do péče, zřizovateli zařízení, lékaři, členům inspekčního týmu při provádění inspekce poskytování sociálních služeb a Veřejnému ochránci práv.
Díl 3
Smlouva o poskytnutí sociální služby
§ 90
§ 91
označení smluvních stran,
b)
druh sociální služby,
c)
rozsah poskytování sociální služby,
d)
místo a čas poskytování sociální služby,
e)
výši úhrady za sociální služby sjednanou v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77 a způsob jejího placení, včetně způsobu vyúčtování,
f)
ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb,
g)
výpovědní důvody a výpovědní lhůty,
h)
dobu platnosti smlouvy.
(3) Poskytovatel sociálních služeb může odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb pouze, pokud
a)
neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá, a to i s ohledem na vymezení okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb,
b)
nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá,
c)
zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis, nebo
d)
osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.
(4) Osoba je povinna před uzavřením smlouvy o poskytnutí pobytové služby předložit poskytovateli sociálních služeb posudek registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství o zdravotním stavu, nejde-li o poskytování sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení podle § 52.
(5) Pro uzavírání smlouvy o poskytnutí sociální služby a právní vztahy vzniklé z této smlouvy se použijí ustanovení občanského zákoníku.
(6) Osobu, která podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb není schopna sama jednat a nemá zákonného zástupce nebo opatrovníka, zastupuje při uzavírání smlouvy obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu osoby, nebo jde-li o poskytnutí pobytových sociálních služeb v zařízení sociálních služeb nebo ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče podle § 52, obecní úřad obce s rozšířenou působností podle sídla tohoto zařízení.
(7) Jestliže poskytovatel sociálních služeb odmítne uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v odstavci 3, vydá o tom osobě na její žádost písemné oznámení s uvedením důvodu odmítnutí uzavření smlouvy.
(8) K poskytování služby domov pro osoby se zdravotním postižením na základě smlouvy dětem do 15 let věku se vyžaduje souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 16b zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Po dobu řízení o žádosti o vydání souhlasu trvá závazek ze smlouvy o poskytování sociální služby, nedojde-li k zániku závazku z jiného důvodu.
§ 91a
neposkytnutí okamžité pomoci při řešení nepříznivé sociální situace by v důsledku oslabení nebo ztráty schopnosti z důvodu nepříznivého zdravotního stavu způsobeného duševní poruchou ohrozilo její život nebo by jí hrozilo vážné poškození zdraví anebo by totéž hrozilo osobám v jejím okolí a
b)
nezbytnou podporu a pomoc jí nelze zajistit mírnějším a méně omezujícím opatřením.
(2) Podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. a) posuzuje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb.
§ 91b
§ 91c
jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození osoby,
b)
datum zahájení poskytování pobytové sociální služby,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení opatrovníka a adresa pro doručování nebo označení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který uzavřel smlouvu o poskytování pobytové sociální služby podle § 91a,
d)
datum a četnost projevených vážně míněných nesouhlasů osoby s poskytováním pobytové sociální služby, včetně popisu situace,
e)
záznam o splnění povinnosti oznámit soudu podle § 91b odst. 1 skutečnost, že osoba projevila vážně míněný nesouhlas s poskytováním pobytové sociální služby, a
f)
popis vyřešení situace.
Díl 4
Působnost při zajišťování sociálních služeb
§ 92
zajišťuje osobě, které není poskytována sociální služba, a je v takové situaci, kdy neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví, poskytnutí sociální služby nebo jiné formy pomoci, a to v nezbytném rozsahu; místní příslušnost se řídí místem trvalého nebo hlášeného pobytu osoby,
b)
koordinuje poskytování sociálních služeb a poskytuje odborné sociální poradenství osobám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu, osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, a osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností; přitom spolupracuje se zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, s Vězeňskou službou České republiky, Probační a mediační službou České republiky, správními úřady a územními samosprávnými celky,
c)
na základě oznámení poskytovatele zdravotních služeb25) zjišťuje, zda je nezbytné poskytnout osobě umístěné ve zdravotnickém zařízení služby sociální péče a zprostředkovává možnost jejich poskytnutí; v případě, že nelze služby sociální péče osobě poskytnout, sděluje neprodleně tuto skutečnost poskytovateli zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení je osoba umístěna,
d)
na území svého správního obvodu koordinuje poskytování sociálních služeb a realizuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob; přitom spolupracuje s krajskou pobočkou Úřadu práce a krajským úřadem.
§ 93
zajišťuje ve spolupráci s ostatními poskytovateli sociálních služeb a obecním úřadem obce s rozšířenou působností, příslušným podle místa hlášeného pobytu osob, poskytnutí sociálních služeb v případě, kdy poskytovatel sociálních služeb ukončil poskytování sociálních služeb z důvodu zrušení jeho registrace, pozbytí její platnosti, popřípadě z jiného důvodu, a osoby, kterým tento poskytovatel dosud poskytoval sociální služby, se nacházejí v bezprostředním ohrožení jejich práv a zájmů a nejsou schopny samy si zajistit pokračující poskytování sociálních služeb,
b)
koordinuje poskytování sociálních služeb osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby; přitom spolupracuje s obecními úřady obcí s rozšířenou působností,
c)
na území svého správního obvodu koordinuje poskytování sociálních služeb a realizuje a koordinuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob.
§ 93a
§ 94
zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území,
b)
zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území,
c)
spolupracuje s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou,
d)
může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby,
e)
spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje; za tím účelem sděluje kraji informace o potřebách poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na území obce, o možnostech uspokojování těchto potřeb prostřednictvím sociálních služeb a o jejich dostupných zdrojích,
f)
spolupracuje s krajem při určování sítě sociálních služeb na území kraje; za tím účelem sděluje kraji informace o kapacitě sociálních služeb, které jsou potřebné pro zajištění potřeb osob na území obce a spoluvytváří podmínky pro zajištění potřeb těchto osob.
§ 95
zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území,
b)
zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území,
c)
spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou,
d)
zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, a informuje obce na území kraje o výsledcích zjištěných v procesu plánování; při zpracování plánu kraj přihlíží k informacím obce sděleným podle § 94 písm. e) a k údajům uvedeným v registru podle § 85 odst. 5,
e)
sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních služeb za účasti zástupců obcí, zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou sociální služby poskytovány,
f)
informuje ministerstvo o plnění plánů rozvoje sociálních služeb,
g)
zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb,
h)
určuje síť sociálních služeb na území kraje; přitom přihlíží k informacím obcí sděleným podle § 94 písm. f).
§ 96
řídí a kontroluje výkon státní správy v oblasti sociálních služeb, včetně činností sociální práce v oblasti sociálních služeb,
b)
zpracovává národní strategii rozvoje sociálních služeb, sleduje a vyhodnocuje její plnění a ve spolupráci s kraji určuje parametry dostupnosti sociálních služeb.
§ 96a
označení zřizovatele státní příspěvkové organizace,
b)
název, sídlo a identifikační číslo osoby státní příspěvkové organizace,
c)
vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje,
d)
předmět hlavní činnosti, popřípadě jiné činnosti,
e)
označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace,
f)
vymezení majetku České republiky, který ministerstvo svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení,
g)
vymezení doby, na kterou je státní příspěvková organizace zřizována, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou.
(2) Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace.
(3) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem státu, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přecházejí práva a povinnosti rušené státní příspěvkové organizace na ministerstvo. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení.
(4) Zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní příspěvkové organizace, o nichž bylo rozhodnuto podle odstavců 1 až 3, oznamuje ministerstvo v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Oznámení obsahuje označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, její název, sídlo, identifikační číslo osoby a den, měsíc a rok vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zániku.
ČÁST ČTVRTÁ
INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
§ 97
plnění povinností poskytovatelů sociálních služeb stanovených v § 88 a 89,
b)
kvalita poskytovaných sociálních služeb,
c)
plnění povinnosti vést evidenci podle § 91c.
(3) Při plnění povinnosti poskytovatelů sociálních služeb podle § 88 písm. i) je předmětem inspekce také posouzení, zda smlouva o poskytnutí sociální služby obsahuje náležitosti smlouvy podle § 91 odst. 2, a zda je výše úhrady sjednána v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77.
(4) Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni informovat o závažných nedostatcích zjištěných při inspekci podle odstavce 3 osobu, která uzavřela smlouvu o poskytnutí sociální služby, nebo zákonného zástupce anebo opatrovníka, popřípadě zástupce podle § 91 odst. 6, pokud uzavřeli smlouvu o poskytnutí sociální služby za osobu, která není schopna sama jednat. Za závažný nedostatek se považuje zejména sjednání výše úhrady v rozporu s § 73 až 77 a neuvedení výpovědních důvodů a výpovědních lhůt ve smlouvě.
§ 98
§ 99
ČÁST PÁTÁ
MLČENLIVOST
§ 100
§ 100a
Sdělování údajů orgánu sociálně-právní ochrany dětí
zda osobě uvedené v žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí poskytuje nebo poskytoval sociální službu,
b)
druh a formu poskytované sociální služby a dobu poskytování a
c)
zhodnocení průběhu poskytování sociální služby.
Poskytovatel sociálních služeb má povinnost podle věty první jen v těch případech, kdy orgán sociálně-právní ochrany dětí v žádosti současně uvede, že situaci dítěte a jeho rodiny vyhodnotil podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí58) tak, že se jedná o dítě, na něž se sociálně-právní ochrana dětí zaměřuje.
ČÁST ŠESTÁ
FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
§ 101
zrušen zákonem č. 254/2014 Sb.
§ 101a
název kraje, identifikační číslo a číslo účtu, na který bude dotace vyplacena,
b)
popis způsobu rozdělení a čerpání dotace podle odstavce 2,
c)
požadovanou výši dotace na příslušný rozpočtový rok a předpokládaný požadavek na výši dotace na následující 2 rozpočtové roky, který vyplývá ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje.
Součástí žádosti je střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje, který obsahuje ekonomickou analýzu v plánu identifikovaných potřeb a způsob jejich finančního zajištění. Podmínky pro zpracování a strukturu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Výši dotace kraji stanoví ministerstvo ve výši procentního podílu kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu sociálních služeb pro příslušný rozpočtový rok; výše procentního podílu kraje je uvedena v příloze k tomuto zákonu.
(5) Ministerstvo zajišťuje na vlastní náklady počítačový program (software) pro podávání žádostí o dotace a poskytuje bezplatně tento program, včetně jeho aktualizací, krajským úřadům a poskytovatelům sociálních služeb zapsaným v registru podle § 85 odst. 1. Krajské úřady a poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni používat program pro podávání žádostí o dotace, který jim ministerstvo poskytne. Krajské úřady jsou povinny používat program též pro posouzení žádostí o dotace poskytovatelů a stanovení výše finanční podpory. Za podanou žádost poskytovatele sociálních služeb o dotaci podle odstavců 1 a 2 se považuje pouze žádost, která je podána kraji prostřednictvím tohoto programu.
(6) Kraj předloží ministerstvu do 31. května příslušného rozpočtového roku prostřednictvím počítačového programu podle odstavce 5 průběžný přehled o čerpání dotace a do 31. března následujícího rozpočtového roku konečný přehled o čerpání dotace za příslušný rozpočtový rok.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví bližší podmínky pro čerpání dotace, lhůty pro výplatu dotace, formu a obsah žádosti podle odstavce 3 a lhůtu pro její podání a formu a obsah přehledu podle odstavce 6.
§ 102
§ 103
§ 104
na podporu sociálních služeb, které mají celostátní či nadregionální charakter,
b)
na činnosti, které mají rozvojovou povahu, zejména na vzdělávání pracovníků v sociálních službách, na podporu kvality sociálních služeb a na zpracování střednědobých plánů krajů a plánů obcí v oblasti sociálních služeb,
c)
v případě mimořádných situací; mimořádnou situací se rozumí zejména živelní pohroma, požár, ekologická nebo průmyslová havárie.
(4) Na financování činností podle odstavce 3 v oblasti poskytování sociálních služeb se mohou podílet také programy financované v rámci Strukturálních fondů Evropských společenství a dalších programů Evropských společenství.
(5) Na poskytnutí dotace není právní nárok36).
(6) Ministerstvo zajišťuje na vlastní náklady počítačový program (software) pro podávání žádostí o dotace a poskytuje bezplatně tento program, včetně jeho aktualizací, krajským úřadům a poskytovatelům sociálních služeb zapsaným v registru podle § 85 odst. 1. Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni používat počítačový program pro podávání žádostí o dotace, který jim ministerstvo poskytne. Krajský úřad se prostřednictvím počítačového programu vyjadřuje k podpoře pro danou sociální službu.
§ 105
105a
ČÁST SEDMÁ
PŘESTUPKY
§ 106
§ 107
neposkytuje sociální služby v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o registraci podle § 81 odst. 2,
b)
nevede záznamy podle § 88 písm. f),
c)
nevede evidenci žadatelů o sociální službu podle § 88 písm. g),
d)
odmítne s osobou uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby v rozporu s § 91 odst. 3,
e)
použije opatření omezující pohyb osob v rozporu s § 89 odst. 1 až 3,
f)
nepodá informaci o použití opatření omezujících pohyb osob podle § 89 odst. 5, nebo
g)
nevede evidenci nebo neumožní nahlížení do evidence podle § 89 odst. 6,
h)
neohlásí úmrtí oprávněné osoby, které poskytovala pomoc, podle § 21a odst. 2,
i)
nesplní lhůtu k podání žádosti o zrušení registrace podle § 82 odst. 3 písm. d) nebo odst. 4,
j)
nesplní oznamovací povinnost podle § 88 písm. k),
k)
nezašle ve stanovené lhůtě údaje uvedené na předepsaném tiskopisu podle § 85 odst. 5,
l)
neoznámí ve stanovené lhůtě změny údajů podle § 82 odst. 1,
m)
nesplní ve lhůtě stanovené ministerstvem opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekci nebo nepodá písemnou zprávu o jejich plnění podle § 98 odst. 5,
n)
nesplní ve lhůtě stanovené registrujícím orgánem opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole registračních podmínek podle § 82a odst. 2,
o)
stanoví za poskytnutí sociální služby vyšší úhradu, než je maximální výše úhrady stanovená prováděcím právním předpisem,
p)
uzavře smlouvu, která neobsahuje náležitosti smlouvy podle § 91 odst. 2,
q)
nesdělí ve lhůtě stanovené registrujícím orgánem údaje podle § 85 odst. 7,
r)
nevede evidenci podle § 91c.
(3) Podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel sociálních služeb dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 100 odst. 2.
(4) Zdravotnické zařízení, které poskytuje sociální služby podle § 52, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc69), dětský domov a speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu se dopustí přestupku tím, že neohlásí úmrtí oprávněné osoby, které poskytovalo pomoc, ve lhůtě stanovené v § 21a odst. 2.
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c) a l),
b)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), d), f), g), h), p) a r) a odstavce 4,
c)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. i) až k), m), o) a q) a odstavce 3,
d)
250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e),
e)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. n),
f)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
§ 108
krajská pobočka Úřadu práce, jde-li o
1.
přestupek podle § 106 odst. 1, kterého se dopustí zaměstnanec státu zařazený do krajské pobočky Úřadu práce,
2.
přestupek podle § 106 odst. 3 a 4,
3.
přestupek podle § 107 odst. 2 písm. h) a § 107 odst. 4,
b)
obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupek podle § 106 odst. 1, kterého se dopustí zaměstnanec obce,
c)
krajský úřad, jde-li o
1.
přestupek podle § 106 odst. 1, kterého se dopustí zaměstnanec kraje nebo zaměstnanec poskytovatele sociálních služeb, kterému krajský úřad vydal rozhodnutí o registraci,
2.
přestupek podle § 107 odst. 1,
3.
přestupek podle § 107 odst. 2 písm. a), i), k), l), n) a q) a § 107 odst. 3, kterého se dopustí poskytovatel sociálních služeb, kterému krajský úřad vydal rozhodnutí o registraci,
d)
ministerstvo, jde-li o
1.
přestupek podle § 106 odst. 1, kterého se dopustí zaměstnanec státu zařazený do ministerstva, nebo zaměstnanec poskytovatele sociálních služeb, kterému ministerstvo vydalo rozhodnutí o registraci, a přestupek podle § 106 odst. 2,
2.
přestupek podle § 107 odst. 2 písm. a), i), k), l), n) a q), kterého se dopustí poskytovatel sociálních služeb, kterému ministerstvo vydalo rozhodnutí o registraci,
3.
přestupek podle § 107 odst. 2 písm. b) až g), j), m), o), p) a r).
ČÁST OSMÁ
PŘEDPOKLADY PRO VÝKON POVOLÁNÍ SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA
HLAVA I
SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK
§ 109
§ 110
vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu40) v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost,
b)
vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu41).
(5) Odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka při poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče podle § 52 má též sociální pracovník a zdravotně sociální pracovník, který získal způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu42).
(6) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisu31).
HLAVA II
DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA
§ 111
specializační vzdělávání zajišťované vysokými školami a vyššími odbornými školami navazující na získanou odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka,
b)
účast v kurzech s akreditovaným programem,
c)
odborné stáže,
d)
účast na školicích akcích,
e)
účast na konferencích.
(3) Další vzdělávání podle odstavce 2 písm. b) se uskutečňuje na základě akreditace vzdělávacích programů udělené ministerstvem na vysokých školách, vyšších odborných školách a ve vzdělávacích zařízeních právnických a fyzických osob (dále jen "vzdělávací zařízení").
(4) Dalším vzděláváním podle odstavce 2 písm. c) se rozumí výkon odborné činnosti na základě písemné smlouvy mezi zaměstnavatelem a zařízením zajišťujícím odbornou stáž.
(5) Dalším vzděláváním podle odstavce 2 písm. d) se rozumí vzdělávací akce v maximálním rozsahu 8 hodin ročně organizovaná zaměstnavatelem nebo odbornou organizací, jejíž je zaměstnavatel členem.
(6) Dalším vzděláváním podle odstavce 2 písm. e) se rozumí akce odborného charakteru v maximálním rozsahu 8 hodin ročně, jejíž program se týká oboru činnosti sociálního pracovníka.
(7) Účast na dalším vzdělávání podle odstavce 2 se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu43).
(8) Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 2 písm. a) a b) je osvědčení vydané vzdělávacím zařízením, které další vzdělávání pořádalo. Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 2 písm. c) a d) je potvrzení vydané zařízením, ve kterém byla zajišťována odborná stáž, nebo zaměstnavatelem jako organizátorem odborné stáže nebo školicí akce. Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 2 písm. e) je potvrzení vydané organizátorem konference.
HLAVA III
§ 112 až 114
zrušeny zákonem č. 206/2009 Sb.
ČÁST DEVÁTÁ
PŘEDPOKLADY PRO VÝKON ČINNOSTI V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
§ 115
Okruh pracovníků
sociální pracovníci za podmínek stanovených v § 109 a 110,
b)
pracovníci v sociálních službách,
c)
zdravotničtí pracovníci,
d)
pedagogičtí pracovníci,
e)
manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby.
(2) Při poskytování sociálních služeb působí rovněž dobrovolníci za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem44a).
§ 116
Pracovníci v sociálních službách
přímou obslužnou péči o osoby v ambulantních nebo pobytových zařízeních sociálních služeb spočívající v nácviku jednoduchých denních činností, pomoci při osobní hygieně a oblékaní, manipulaci s přístroji, pomůckami, prádlem, udržování čistoty a osobní hygieny, podporu soběstačnosti, posilování životní aktivizace, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů a uspokojování psychosociálních potřeb,
b)
základní výchovnou nepedagogickou činnost spočívající v prohlubování a upevňování základních hygienických a společenských návyků, působení na vytváření a rozvíjení pracovních návyků, manuální zručnosti a pracovní aktivity, provádění volnočasových aktivit zaměřených na rozvíjení osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých schopností formou výtvarné, hudební a pohybové výchovy, zabezpečování zájmové a kulturní činnosti,
c)
pečovatelskou činnost v domácnosti osoby spočívající ve vykonávání prací spojených s přímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtížemi, komplexní péči o jejich domácnost, zajišťování sociální pomoci, provádění sociálních depistáží pod vedením sociálního pracovníka, poskytování pomoci při vytváření sociálních a společenských kontaktů a psychické aktivizaci, organizační zabezpečování a komplexní koordinování pečovatelské činnosti a provádění osobní asistence,
d)
pod dohledem sociálního pracovníka činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, činnosti při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, činnosti při poskytování pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
(2) Podmínkou výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách je plná svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost podle tohoto zákona.
(3) Bezúhonnost se posuzuje a prokazuje podle § 79 odst. 2 a odst. 3 věty první až třetí.
(4) Zdravotní způsobilost zjišťuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a u zaměstnanců poskytovatel pracovnělékařských služeb.
(5) Odbornou způsobilostí pracovníka v sociálních službách
a)
uvedeného v odstavci 1 písm. a) je základní vzdělání nebo střední vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu45) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem,
b)
uvedeného v odstavci 1 písm. b) je střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu46) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání ergoterapeut, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem,
c)
uvedeného v odstavci 1 písm. c) je základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu45) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem,
d)
uvedeného v odstavci 1 písm. d) je základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110.
(6) Obsah kvalifikačního kurzu podle odstavce 5 a jeho minimální rozsah stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Podmínku absolvování kvalifikačního kurzu podle odstavce 5 je třeba splnit do 18 měsíců ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání. Do doby splnění této podmínky vykonává zaměstnanec činnost pracovníka v sociálních službách pod dohledem odborně způsobilého pracovníka v sociálních službách.
(8) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisu31).
(9) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit pracovníku v sociálních službách další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. Účast na dalším vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu43). Další vzdělávání se uskutečňuje formami uvedenými v § 111 odst. 2. Ustanovení § 111 odst. 1 vět druhé až čtvrté a odst. 3 až 6 a 8 platí obdobně s tím, že program akce odborného charakteru podle § 111 odst. 6 se týká oboru činnosti pracovníka v sociálních službách. Povinnost účasti na dalším vzdělávání podle věty první se nevyžaduje za kalendářní rok, v němž pracovník v sociálních službách absolvoval akreditovaný kvalifikační kurz.
§ 116a
§ 117
ČÁST DESÁTÁ
AKREDITACE VZDĚLÁVACÍCH ZAŘÍZENÍ A AKREDITACE
VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ
§ 117a
oprávnění ke vzdělávací činnosti podle zvláštního právního předpisu47b) a přehled o dosavadní činnosti žadatele o akreditaci,
b)
název, druh, formu, obsah a časový rozsah vzdělávacího programu, který žadatel hodlá uskutečňovat,
c)
doklady o materiálním a technickém zabezpečení vzdělávacího programu,
d)
seznam fyzických osob, které se budou podílet na vzdělávání, a doklady o jejich odborné způsobilosti nebo osvědčení o uznání odborné kvalifikace,
e)
formu osvědčení o absolvování vzdělávacího programu s uvedením identifikačních údajů vzdělávacího zařízení, údajů uvedených v písmenu b), identifikačních údajů o osobě, která vzdělávací program absolvovala, a datum vydání osvědčení.
(4) K žádosti podle odstavce 3 musí být připojen doklad o zaplacení správního poplatku za přijetí žádosti47c).
§ 117b
§ 117c
§ 117d
§ 117e
ČÁST JEDENÁCTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 118
zrušen zákonem č. 366/2011 Sb.
§ 119
Zmocňovací ustanovení
HLAVA II
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 120
ve stupni I (lehká závislost), jde-li o osoby částečně bezmocné,
b)
ve stupni II (středně těžká závislost), jde-li o osoby převážně bezmocné,
c)
ve stupni III (těžká závislost), jde-li o osoby úplně bezmocné.
(3) Dítě, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona bylo podle dosavadních právních předpisů považováno za dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost).
(4) Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona náleží osobám uvedeným v odstavcích 2 a 3 příspěvek ve výši podle § 11 odpovídající stanovenému stupni závislosti podle odstavců 2 a 3, pokud není na základě kontroly posouzení zdravotního stavu stanoven jiný stupeň závislosti a vydáno rozhodnutí o výši příspěvku podle takto stanoveného stupně závislosti, nebo pokud není dále stanoveno jinak. Osobám uvedeným v odstavci 2 písm. a), které jsou starší 80 let a o něž pečuje fyzická osoba, které z tohoto důvodu náležel ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, náleží příspěvek ve výši podle stupně závislosti II (středně těžká závislost). Osobám uvedeným v odstavci 2 písm. b), o něž pečuje fyzická osoba, které z tohoto důvodu náležel ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle dosavadních právních předpisů, náleží po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvek ve výši podle stupně závislosti III (těžká závislost); po uplynutí této doby náleží těmto osobám příspěvek ve výši podle stupně závislosti stanoveného na základě kontroly posouzení zdravotního stavu.
(5) Právnické a fyzické osoby, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovaly služby sociální péče nebo sociální služby podle dosavadních právních předpisů a hodlají v této činnosti pokračovat i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny podat žádost o registraci ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a v této lhůtě jsou rovněž povinny uzavřít pojistnou smlouvu podle § 80. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do vydání rozhodnutí o registraci se tyto právnické a fyzické osoby považují za poskytovatele sociálních služeb podle tohoto zákona.
(6) Rozhodnutí o přijetí do zařízení sociální péče a o úhradě za ni podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 3 let, pokud se osoba a poskytovatel sociálních služeb nedohodnou jinak nebo se nedohodnou na jiném rozsahu poskytování sociálních služeb. Namísto úhrady za pomoc poskytovanou z důvodu bezmocnosti podle dosavadních právních předpisů je osoba, které byl přiznán příspěvek, povinna hradit ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úhradu za péči ve výši podle § 73 odst. 4.
(7) Rozhodnutí o poskytování sociální péče ve zdravotnickém zařízení a o úhradě za ni podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 3 let, pokud se osoba a zdravotnické zařízení nedohodnou jinak. Osoba, které je poskytována sociální péče podle věty první a které byl přiznán příspěvek, je povinna kromě úhrady podle dosavadních právních předpisů hradit ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zdravotnickému zařízení také úhradu za péči ve výši podle § 73 odst. 4.
(8) Pořadníky čekatelů na umístění do ústavu sociální péče vedené podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 3 let. Zřizovatelé ústavů sociálních služeb, kteří vedli tyto pořadníky, předají tyto pořadníky ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb a o této skutečnosti vyrozumí ve stejné lhůtě osoby zapsané do pořadníku.
(9) Ústavy sociální péče podle dosavadních právních předpisů se považují za zařízení sociálních služeb uvedené v § 34 odst. 1 písm. c) až f).
(10) Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby poskytují pečovatelskou službu podle dosavadních právních předpisů i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(11) Zaměstnanec, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával činnost, na niž se vztahuje kvalifikační předpoklad uvedený v § 110 odst. 4, a tento předpoklad nesplňuje, je povinen splnit tento kvalifikační předpoklad ve lhůtě
a)
7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nezískal střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru sociálně právním,
b)
10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud získal střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru sociálně právním.
(12) Ustanovení odstavce 11 neplatí, jestliže ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnanec uvedený v odstavci 11 písm. a) a b) dosáhl věku 50 let; u těchto osob se považuje kvalifikační předpoklad uvedený v § 110 odst. 4 za splněný.
(13) Zaměstnanec, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával činnost, na niž se vztahuje povinnost absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu podle § 116 odst. 5, je povinen absolvovat tento kurz nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(14) Pro účely prvního zvýšení částek příspěvku podle tohoto zákona je prvním měsícem rozhodného období říjen 2006.
HLAVA III
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 121
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče.
2.
Vyhláška č. 138/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče.
3.
Vyhláška č. 146/1995 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění vyhlášky č. 138/1994 Sb.
4.
Vyhláška č. 66/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.
5.
Vyhláška č. 262/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.
6.
Vyhláška č. 205/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.
7.
Vyhláška č. 145/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.
8.
Vyhláška č. 172/1999 Sb., kterou se mění vyhláška č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.
9.
Vyhláška č. 73/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.
10.
Vyhláška č. 425/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.
11.
Vyhláška č. 551/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.
12.
Vyhláška č. 5/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.
13.
Vyhláška č. 34/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.
14.
Vyhláška č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče.
15.
Vyhláška č. 139/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče.
16.
Vyhláška č. 147/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění vyhlášky č. 139/1994 Sb.
17.
Vyhláška č. 263/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.
18.
Vyhláška č. 146/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.
19.
Vyhláška č. 6/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.
20.
Vyhláška č. 310/1993 Sb., o úhradě za poskytování sociální péče ve zdravotnických zařízeních.
21.
Vyhláška č. 7/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.
§ 122
Účinnost
§ 116 občanského zákoníku.
2)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7a)
§ 22a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 340/2006 Sb.
7b)
§ 23 zákona č. 48/1997 Sb. § 36 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
7c)
§ 25 zákona č. 48/1997 Sb.
8)
§ 8 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 109/2006 Sb.
10)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
18)
§ 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 428/2005 Sb.
19)
Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
22)
§ 11 až 16 zákona č. 117/1995 Sb.
23)
§ 46 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
§ 13 a 13a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
24)
§ 20, § 23 odst. 1 písm. a), e) až h) a l), § 24 odst. 1 písm. a), d), g) až j) a l) a § 31 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
26)
§ 21a a 21b zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
27)
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
28)
§ 43 zákona č. 117/1995 Sb.
28a)
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
28b)
§ 26 odst. 1 a § 28 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
29)
§ 19 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb.
30)
Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.
Zákon č. 462/1919 Sb., o propůjčování míst legionářům.
30a)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
31)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
31a)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
33)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
34)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
35)
Například § 128 občanského soudního řádu, § 8 trestního řádu.
36)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
37)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
37a)
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
38)
§ 7 odst. 1 písm. c) a f) zákona č. 218/2000 Sb.
39)
§ 9 odst. 1 písm. i) a § 10 odst. 1 písm. e) a j) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
40)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb.
41)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
42)
§ 5, 10, § 43 odst. 2 písm. d) a § 96 zákona č. 96/2004 Sb.
43)
§ 230 zákoníku práce.
44a)
Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů.
45)
§ 36 zákona č. 96/2004 Sb.
46)
§ 7 zákona č. 96/2004 Sb.
47)
Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb. Zákon č. 95/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb.
47a)
§ 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.
47b)
Například zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
47c)
Položka 22 písm. l) a m) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 206/2009 Sb.
47d)
§ 200 a § 203 odst. 1 zákoníku práce.
47e)
§ 157 až 160, 162 a 163 zákoníku práce.
48)
§ 168 a 172 trestního zákoníku.
49)
§ 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
51)
§ 16a odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 347/2010 Sb. a zákona č. 364/2011 Sb.
52)
Zákon č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
54)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.
55)
Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů).
56)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
57)
§ 12 a 13 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
58)
§ 10 odst. 3 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
59)
§ 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
60)
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
61)
§ 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
62)
§ 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
63)
Čl. 7 a 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
64)
§ 9 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 372/2011 Sb.
65)
§ 21 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
66)
§ 32 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
67)
§ 42k zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
68)
§ 42m zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
69)
Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Příloha k zákonu č. 108/2006 Sb.
Výše procentního podílu kraje na celkovém ročním objemu
finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu
na podporu sociálních služeb pro příslušný rozpočtový rok
Kraj |
V % |
Praha |
8,08 |
Jihočeský |
6,67 |
Jihomoravský |
9,21 |
Karlovarský |
3,40 |
Královéhradecký |
5,46 |
Liberecký |
4,14 |
Moravskoslezský |
11,99 |
Olomoucký |
7,81 |
Pardubický |
5,37 |
Plzeňský |
4,86 |
Středočeský |
10,93 |
Ústecký |
9,71 |
Vysočina |
5,30 |
Zlínský |
7,07 |