2009/177 Sb. Vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

 
177/2009 ve znění … 530/2021 (účinnost 1. ledna 2022)
 

Vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou


 
 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst. 11 a § 113a odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 242/2008 Sb. a zákona č. 49/2009 Sb.:
 

ČÁST PRVNÍ


 

OBECNÁ USTANOVENÍ


 

§ 1


 

Základní pojmy


 

Pro účely této vyhlášky se rozumí
 
 

a)

hranicí úspěšnosti nejnižší možné bodové nebo procentuální hodnocení, kterého žák musí dosáhnout, aby zkoušku společné části maturitní zkoušky konanou formou didaktického testu (dále jen "didaktický test") vykonal úspěšně, nebo nejnižší možné hodnocení vyjádřené body, procenty nebo klasifikačním stupněm, kterého žák musí dosáhnout, aby zkoušku profilové části maturitní zkoušky nebo její část vykonal úspěšně,

b)

řádným termínem první časové období pro konání maturitní zkoušky po úspěšném ukončení vzdělávání v posledním ročníku ve střední škole; do prvního časového období náleží i maturitní zkouška konaná v náhradním termínu podle § 81 odst. 2 věty třetí školského zákona,

c)

žákem s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky žák nebo uchazeč uvedený v § 16 odst. 9 školského zákona, žák nebo uchazeč s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení, kterému je na základě jeho žádosti umožněno konat maturitní zkoušku za podmínek odpovídajících jeho potřebám,

d)

asistentem zletilá osoba3, která poskytuje žákovi s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky podporu při konání maturitní zkoušky v rozsahu upraveném touto vyhláškou,

e)

tlumočníkem zletilá osoba3), která žákovi s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky tlumočí do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých a ze znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých v rozsahu upraveném touto vyhláškou,

f)

zkušební dokumentací zadání zkoušek společné části zahrnující testový sešit pro didaktický test, zvukovou nahrávku pro poslechovou část zkoušky z cizího jazyka, záznamové archy pro zápis řešení didaktického testu žákem a další dokumenty a soubory vztahující se ke společné části maturitní zkoušky,

g)

pracovním listem konkrétní zadání pro ústní zkoušku profilové části z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka,

h)

záznamovým archem část zkušební dokumentace, do které žák zapisuje řešení didaktického testu,

i)

zkušebním místem škola nebo její odloučené pracoviště, kde se konají maturitní zkoušky,

j)

informačním systémem Centra systém hardwarových prostředků a softwarových aplikací provozovaných či spravovaných Centrem včetně těch, které jsou umístěny ve školách nebo zkušebních místech, a systém pravidel pro přístup uživatelů k těmto prostředkům a aplikacím,

k)

oprávněným uživatelem uživatel informačního systému Centra, kterému Centrum vydalo oprávnění pro užití systému.
 

Termíny konání zkoušek společné a profilové části
maturitní zkoušky


 

§ 2


 
(1) Maturitní zkoušky se konají v jarním zkušebním období a podzimním zkušebním období.
 
(2) V jarním zkušebním období se maturitní zkoušky konají v období od 2. května do 10. června, v podzimním zkušebním období od 1. září do 20. září.
 
(3) V jarním zkušebním období se didaktické testy konají v období od 2. května do 15. května. Konkrétní termíny konání didaktických testů v jarním zkušebním období určí ministerstvo4) nejpozději do 15. srpna, který předchází školnímu roku, v němž se maturitní zkouška koná. Časový rozvrh konání didaktických testů (dále jen "jednotné zkušební schéma") určí ministerstvo do 15. ledna školního roku, v němž se maturitní zkouška koná; údaje ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
(4) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky5) se v jarním zkušebním období konají v období od 16. května do 10. června. Zkoušky konané formou písemné zkoušky (dále jen "písemná zkouška"), zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konané formou písemné práce (dále jen "písemná práce") a zkoušky konané a formou praktické zkoušky (dále jen "praktická zkouška") se konají nejdříve 1. dubna. V případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku a písemnou zkoušku konat i v dřívějším termínu.
 
(5) V podzimním zkušebním období se didaktické testy konají v období od 1. září do 10. září. Konkrétní termíny konání didaktických testů v podzimním zkušebním období určí ministerstvo4) nejpozději do 15. ledna před konáním maturitní zkoušky v následujícím školním roce. Jednotné zkušební schéma určí ministerstvo nejpozději do 15. srpna před konáním maturitní zkoušky a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
(6) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se v podzimním zkušebním období konají v období od 1. září do 20. září. V případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku konat i v dřívějším termínu.
 
(7) Konkrétní termíny povinných a nepovinných zkoušek profilové části stanoví ředitel školy pro jarní zkušební období nejpozději 2 měsíce před jejich konáním a pro podzimní zkušební období nejpozději do 25. srpna před konáním maturitní zkoušky a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Konkrétní termíny podle věty první stanoví ředitel školy v souladu s odstavci 3 až 6 tak, aby se nepřekrývaly s jednotným zkušebním schématem zkoušek jednotlivých žáků.
 

§ 3


 
(1) Didaktické testy se zahajují vždy ve stejnou dobu podle jednotného zkušebního schématu.
 
(2) Termíny podle § 2 odst. 3 až 7 jsou platné i pro vykonání opravné a náhradní zkoušky.
 

§ 4


 

Přihlašování k maturitní zkoušce


 

(1) Žák podává k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce přihlášku k maturitní zkoušce (dále jen "přihláška"), jejíž vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, řediteli školy, a to nejpozději do
 
 

a)

1. prosince pro jarní zkušební období,

b)

25. června pro podzimní zkušební období.

(2) V přihlášce žák uvede
 
 

a)

jméno, popřípadě jména, a příjmení, školu, třídu a obor vzdělání, formu vzdělávání, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a místo narození, státní občanství,

b)

názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky7),

c)

názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky8),

d)

názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek společné části maturitní zkoušky9),

e)

názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky10),

f)

označení zkušebního předmětu, který bude žák konat ve společné a profilové části maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny,

g)

zařazení žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky do kategorie a skupiny uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce za účelem uzpůsobení podmínek pro konání společné části maturitní zkoušky,

h)

požadavek žáka podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona na úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky z českého jazyka a literatury.

(3) K přihlášce podle odstavce 2 písm. g) přiloží žák doporučení školského poradenského zařízení podle § 20. Toto doporučení se založí do školní matriky podle § 28 odst. 2 písm. f) školského zákona. K přihlášce podle odstavce 2 písm. h) přiloží žák úředně ověřené kopie dokladů o vzdělání vydaných školou mimo území České republiky, včetně jejich překladu do českého jazyka; v případě pochybností o správnosti překladu je ředitel školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu dokladů o vzdělání.
 
(4) Žák se v řádném termínu přihlašuje na všechny zkušební předměty uvedené v odstavci 2 písm. b) a c). Přihláška ke zkoušce podle § 81 odst. 5 školského zákona se podává podle odstavců 1 až 3; v přihlášce se uvede rok úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání. Přihlášku k opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce podává žák ke všem částem zkoušky příslušného zkušebního předmětu profilové části maturitní zkoušky, u kterých neuspěl nebo které nekonal. Přihláška k opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce se ukládá ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11). Skartační lhůta činí 5 let.
 
(5) Ředitel školy předá prostřednictvím informačního systému Centra údaje podle odstavců 2 až 4 Centru nejpozději do
 
 

a)

15. prosince pro jarní zkušební období,

b)

30. června pro podzimní zkušební období.

(6) Změny v údajích žáka podle odstavce 2 písm. a) a g), k nimž došlo od předání údajů Centru podle odstavce 5, oznámí ředitel školy Centru neprodleně. Změny v údajích žáka podle odstavce 2 písm. c) a e), k nimž došlo v době od předání údajů Centru podle odstavce 5 z důvodu přestupu žáka podle § 66 odst. 4 školského zákona nebo změny oboru vzdělání podle § 66 odst. 3 školského zákona, oznámí ředitel školy Centru neprodleně. Změny podle věty druhé lze provést nejpozději do začátku zkoušek profilové části maturitní zkoušky v souladu s § 2 odst. 4 a 6.
 
(7) Žák, který byl přijat do posledního ročníku vzdělávání podle § 63 školského zákona po termínu podle odstavce 5 písm. a), podává přihlášku na následující podzimní zkušební období. Toto období se pro konání maturitní zkoušky tímto žákem považuje také za řádný termín.
 
(8) Škola předá žákovi potvrzený výpis z přihlášky z informačního systému Centra nejpozději do 5 dnů od předání údajů Centru podle odstavce 5. V případě nesouladu údajů uvedených ve výpisu se skutečným stavem žák zašle škole do 5 dnů správné údaje.
 

ČÁST DRUHÁ


 

SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY


 

Zkouška z českého jazyka a literatury


 

§ 5


 
(1) Didaktický test ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá 85 minut.
 
(2) Žákovi podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu z českého jazyka a literatury o 30 minut a má možnost použít překladový slovník.
 

§ 6


 

zrušen vyhláškou č. 405/2020 Sb.


 

Zkouška z cizího jazyka


 

§ 7


 
(1) Zkoušku ze zkušebního předmětu cizí jazyk lze konat z
 
 

a)

anglického jazyka,

b)

francouzského jazyka,

c)

německého jazyka,

d)

španělského jazyka, nebo

e)

ruského jazyka.

(2) Didaktický test ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá 110 minut, z toho 40 minut poslechová část testu a 70 minut část testu ověřující čtení a jazykové vědomosti a dovednosti.
 

§ 8


 

zrušen vyhláškou č. 405/2020 Sb.


 

§ 9


 

Zkouška z matematiky


 

Didaktický test z matematiky trvá 135 minut. Žákovi podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu o 10 minut a umožňuje se při konání didaktického testu použít překladový slovník.
 

§ 10


 

Nepovinná zkouška z matematiky rozšiřující


 

Didaktický test z matematiky rozšiřující trvá 150 minut. Žákovi podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu o 15 minut. Při konání didaktického testu má žák podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona možnost použít překladový slovník.
 

Organizace společné části maturitní zkoušky


 

§ 11


 
(1) Centrum doručí příslušnou zkušební dokumentaci do zkušebního místa v bezpečnostních schránkách nejpozději poslední pracovní den, který předchází zahájení didaktických testů podle § 2.
 
(2) Bezpečnostní schránka obsahuje taktéž
 
 

a)

prezenční listinu žáků,

b)

protokol o průběhu zkoušky v učebně,

c)

pokyny pro zadavatele,

d)

bezpečnostní obálky pro vyplněné záznamové archy a prezenční listinu žáků,

e)

další pomocné materiály.

(3) Ředitel školy převezme bezpečnostní schránku pro zkušební místo od osoby pověřené Centrem a zkontroluje její neporušenost. Oba převzetí potvrdí záznamem o předání.
 
(4) V den konání příslušné zkoušky podle jednotného zkušebního schématu ředitel školy za přítomnosti komisaře otevře bezpečnostní schránku a vyjme z ní zkušební dokumentaci pro příslušný zkušební předmět a učebnu. Poté bezpečnostní schránku zapečetí. Ředitel školy předá zkušební dokumentaci zadavateli za přítomnosti komisaře, a to nejdříve 20 minut před zahájením příslušné zkoušky. Předání dokumentace se potvrzuje záznamem o předání.
 
(5) Zadavatel v učebně, kde se zkouška bude konat, zkontroluje neporušenost obalu zkušební dokumentace a otevře jej. O otevření provede zadavatel záznam v protokolu o konání zkoušky v učebně.
 
(6) Zadavatel rozdá zadání zkoušky a záznamové archy, případně další části zkušební dokumentace určené žákům, a ve stanoveném čase podle jednotného zkušebního schématu zahájí zkoušku.
 

§ 12


 
Při konání didaktického testu každý žák sedí v samostatné lavici. V jedné učebně může být nejvýše 17 žáků, v případě žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky nejvýše 14 žáků.
 

§ 13


 
(1) Zadavatel vybere bezprostředně po ukončení zkoušky podle jednotného zkušebního schématu od žáků vyplněné záznamové archy didaktických testů spolu s prezenční listinou, překontroluje jejich úplnost, uloží záznamové archy a prezenční listinu do bezpečnostní obálky a o uložení provede záznam do protokolu o průběhu maturitní zkoušky v učebně. Bezpečnostní obálku neprodleně předá komisaři. Komisař i zadavatel potvrdí předání bezpečnostní obálky v záznamu o předání.
 
(2) Komisař bezodkladně převede záznamové archy a prezenční listiny do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra je odešle do Centra; poté komisař předá záznamové archy a prezenční listiny řediteli školy, oba předání potvrdí v záznamu o předání.
 
(3) Ředitel školy po ukončení zkoušek zajistí na základě výzvy Centra předání bezpečnostní schránky Centru způsobem stanoveným Centrem.
 
(4) Záznamové archy se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11). Skartační lhůta činí 5 let.
 

ČÁST TŘETÍ


 

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY


 

§ 14


 
(1) Ředitel školy může do nabídky povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky zařadit pouze předměty nebo jiné ucelené části vzdělávacího obsahu, jejichž součet týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících stanovených učebním plánem školního vzdělávacího programu činí za celou dobu vzdělávání nejméně 4 vyučovací hodiny. Pokud je obsahem zkoušky více obsahově příbuzných předmětů nebo jiných ucelených částí vzdělávacího obsahu školního vzdělávacího programu, pak se jejich týdenní vyučovací doby sčítají.
 
(2) Pro jiné formy vzdělávání než denní je pro stanovení nejnižšího počtu vyučovacích hodin po dobu vzdělávání rozhodující vzdělávací obsah uvedený ve školním vzdělávacím programu, který odpovídá denní formě vzdělávání.
 
(3) Minimální rozsah týdenní vyučovací doby podle odstavce 1 se nevztahuje u zkráceného studia podle § 85 školského zákona na zkoušky podle § 14a až 14d.
 
(4) Při konání písemné práce z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka každý žák sedí v samostatné lavici. V jedné učebně může být nejvýše 14 žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky.
 

§ 14a


 

Písemná práce z českého jazyka a literatury


 

(1) Písemnou prací z českého jazyka a literatury se rozumí vytvoření souvislého textu, jehož minimální rozsah je 250 slov. Písemná práce trvá nejméně 110 minut včetně času na volbu zadání. Při konání písemné práce má žák možnost použít Pravidla českého pravopisu.
 
(2) Pro písemnou práci ředitel školy stanoví nejméně 4 zadání, která se žákům zpřístupní bezprostředně před zahájením zkoušky. Po zahájení zkoušky si žák 1 zadání zvolí. Zadání písemné práce obsahuje název zadání, způsob zpracování zadání a popřípadě výchozí text k zadání.
 
(3) Zadání písemné práce jsou stejná pro všechny žáky daného oboru vzdělání příslušné školy. Písemnou práci konají žáci daného oboru vzdělání ve stejný den a čas; v případě stejného zadání písemné práce pro více oborů vzdělání téže školy konají ve stejný den a čas písemnou práci žáci těchto oborů.
 
(4) Žákovi podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona se na jeho žádost prodlužuje doba konání písemné práce z českého jazyka a literatury o 40 %. Při konání písemné práce má žák možnost použít překladový slovník a Slovník spisovné češtiny.
 

§ 14b


 

Ústní zkouška z českého jazyka a literatury
před zkušební maturitní komisí


 

(1) Pro ústní zkoušku z českého jazyka a literatury určí ředitel školy v souladu s rámcovým a školním vzdělávacím programem daného oboru vzdělání maturitní seznam nejméně 60 literárních děl. Ředitel školy s více obory vzdělání může vytvořit jeden maturitní seznam literárních děl, který obsahuje literární díla pro různé obory vzdělání, pokud je zachován počet literárních děl pro každý obor vzdělání podle věty první. Zároveň ředitel školy stanoví kritéria pro sestavení vlastního seznamu literárních děl žákem. Maturitní seznam literárních děl a kritéria jsou platná i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.
 
(2) Z maturitního seznamu literárních děl a v souladu s kritérii podle odstavce 1 žák připraví vlastní seznam literárních děl v počtu stanoveném ředitelem školy; nejnižší počet literárních děl v žákovském seznamu je 20. Žák odevzdá seznam řediteli školy nebo jím pověřené osobě do 31. března roku, v němž se maturitní zkouška koná, pro jarní zkušební období a do 30. června roku, v němž se maturitní zkouška koná, pro podzimní zkušební období.
 
(3) Ústní zkouška se uskutečňuje formou řízeného rozhovoru s využitím pracovního listu obsahujícího úryvek nebo úryvky z konkrétního literárního díla. Ředitel školy zajistí pracovní listy pro žáky k dílům z jejich vlastních seznamů literárních děl. Součástí pracovního listu je i zadání ověřující znalosti a dovednosti žáka vztahující se k učivu o jazyce a slohu.
 
(4) Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák vylosuje číslo pracovního listu. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 až 20 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut. V jednom dni nelze losovat dvakrát pracovní list ke stejnému literárnímu dílu. Neodevzdá-li žák do data podle odstavce 3 vlastní seznam literárních děl, losuje si u zkoušky z pracovních listů ke všem dílům maturitního seznamu literárních děl pro daný obor vzdělání.
 

§ 14c


 

Písemná práce z cizího jazyka


 

(1) Písemnou prací z cizího jazyka se rozumí vytvoření souvislého textu nebo textů v celkovém minimálním rozsahu 200 slov. Písemná práce trvá nejméně 60 minut včetně času na volbu zadání. Při konání písemné práce má žák možnost použít překladový slovník.
 
(2) Pro písemnou práci z konkrétního cizího jazyka ředitel školy stanoví 1 nebo více zadání, která se žákům zpřístupní bezprostředně před zahájením zkoušky. Pokud je stanoveno více než 1 zadání, žák si po zahájení zkoušky 1 zadání zvolí. Zadání písemné práce obsahuje název zadání, způsob zpracování zadání a popřípadě výchozí text k zadání.
 
(3) Zadání písemné práce z konkrétního cizího jazyka jsou stejná pro všechny žáky daného oboru vzdělání příslušné školy. Písemnou práci konají žáci daného oboru vzdělání ve stejný den a čas. V případě stejného zadání písemné práce pro více oborů vzdělání téže školy konají ve stejný den a čas písemnou práci žáci těchto oborů.
 

§ 14d


 

Ústní zkouška z cizího jazyka před zkušební maturitní komisí


 

(1) Pro ústní zkoušku z cizího jazyka ředitel školy v souladu s rámcovým a školním vzdělávacím programem stanoví 20 až 30 témat. Témata jsou platná i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.
 
(2) Ústní zkouška z cizího jazyka se uskutečňuje formou řízeného rozhovoru s využitím pracovního listu obsahujícího 1 nebo více zadání ke konkrétnímu tématu. U oborů vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a L je součástí pracovního listu i zadání ověřující znalost terminologie vztahující se ke vzdělávací oblasti odborného vzdělávání.
 
(3) Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák vylosuje jedno téma. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 až 20 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut. V jednom dni nelze losovat dvakrát stejné téma.
 

§ 15


 

Maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí


 

(1) Zadání maturitní práce obsahuje
 
 

a)

téma maturitní práce,

b)

termín odevzdání maturitní práce a délku obhajoby maturitní práce před zkušební maturitní komisí,

c)

způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce,

d)

kritéria hodnocení maturitní práce,

e)

požadavek na počet vyhotovení maturitní práce a

f)

určení částí tématu zpracovaných jednotlivými žáky v případě, že maturitní práci bude zpracovávat několik žáků společně.

(2) Zadání maturitní práce podle odstavce 1 určí ředitel školy s dostatečným časovým předstihem s ohledem na rozsah, obsah a náročnost zpracování tématu práce, nejpozději však 4 měsíce před termínem obhajoby maturitní práce. Žák má na vypracování maturitní práce lhůtu nejméně jeden měsíc. Pokud je určeno více než jedno téma, žák si téma maturitní práce zvolí v termínu stanoveném ředitelem školy; pokud si žák ve stanoveném termínu téma nezvolí, vylosuje si jedno téma z nabídky určené ředitelem školy. Maturitní práci může zpracovávat a obhajovat několik žáků společně, i v tomto případě jsou žáci hodnoceni jednotlivě.
 
(3) Téma a zadání maturitní práce se zachovává i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.
 
(4) Ředitel školy nejpozději 4 měsíce před termínem obhajoby maturitní práce určí vedoucího maturitní práce a nejpozději jeden měsíc před termínem obhajoby maturitní práce stanoví oponenta maturitní práce. Vedoucím a oponentem maturitní práce může být i fyzická osoba, která není v základním pracovněprávním vztahu12) k právnické osobě vykonávající činnost školy (dále jen "škola") a která působí nebo působila v oblasti související s tématem maturitní práce.
 
(5) Vedoucí a oponent maturitní práce zpracují jednotlivě písemný posudek maturitní práce. Posudky jsou předány žákovi a členům zkušební maturitní komise nejpozději 14 dní před termínem obhajoby maturitní práce.
 
(6) Příprava k obhajobě maturitní práce trvá nejméně 5 minut. Obhajoba maturitní práce trvá nejméně 15 minut a nejdéle 30 minut; délku trvání obhajoby maturitní práce stanoví ředitel školy.
 
(7) Neodevzdá-li žák pro vážné důvody práci v termínu stanoveném podle odstavce 1 písm. b), omluví se písemně řediteli školy nejpozději v den stanovený pro odevzdání maturitní práce; uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín pro odevzdání maturitní práce. Pokud žák maturitní práci neodevzdá v termínu podle odstavce 1 písm. b) bez písemné omluvy s uvedením vážných důvodů nebo pokud mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by danou zkoušku vykonal neúspěšně.
 

§ 16


 

Ústní zkouška před zkušební maturitní komisí


 

(1) Ředitel školy pro každou zkoušku konanou ústní formou zveřejní 20 až 30 témat. Zveřejněná témata se zachovávají i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.
 
(2) Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák jedno téma vylosuje. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 minut. Pokud to vyžaduje charakter zkoušky, může ředitel školy stanovit prodloužení trvání přípravy k ústní zkoušce, nejdéle však na 30 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut.
 
(3) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma.
 

§ 17


 

Písemná zkouška


 

(1) Ředitel školy stanoví témata a zkušební úlohy písemné zkoušky a způsob jejího konání. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma zvolí bezprostředně před zahájením zkoušky. Pokud si žák do zahájení písemné zkoušky téma nezvolí, vylosuje si jedno téma ze stanovené nabídky témat.
 
(2) Délku konání písemné zkoušky stanoví ředitel školy, nejdéle však písemná zkouška trvá 300 minut.
 

§ 18


 

Praktická zkouška


 

(1) Zadání praktické zkoušky, délku a způsob jejího konání stanoví ředitel školy.
 
(2) Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny, pokud není dále stanoveno jinak.
 
(3) V oborech vzdělání skupiny Umění a užité umění6) se praktická zkouška koná 2 až 4 týdny, v konzervatoři nejdéle 3 dny.
 
(4) V jednom dni trvá praktická zkouška nejdéle 420 minut.
 
(5) Praktická zkouška může mít podobu veřejného vystoupení.
 
(6) Praktická zkouška může být konána individuálně nebo společně více žáky; žáci jsou vždy hodnoceni jednotlivě.
 

§ 19


 

Společná ustanovení ke konání zkoušek profilové části
maturitní zkoušky


 

(1) Konkrétní délku konání a rozsah textu písemné práce podle § 14a a 14c, maturitní seznam literárních děl a kritéria pro sestavení žákovského seznamu literárních děl podle § 14b, podrobnosti o délce obhajoby maturitní práce podle § 15, délce a způsobu konání písemné zkoušky podle § 17 a praktické zkoušky podle § 18 ředitel školy zveřejní spolu s nabídkou zkoušek profilové části maturitní zkoušky ve lhůtě podle § 79 odst. 3 školského zákona na veřejně přístupném místě ve škole i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
(2) V případě, že ředitel školy stanoví pro konání zkoušek z dalších zkušebních předmětů kombinaci 2 nebo více forem uvedených v § 15 až 18, postupuje se při konání jednotlivých částí zkoušky podle ustanovení této vyhlášky vztahujícího se k příslušné formě zkoušky.
 
(3) Pro konání písemné práce podle § 14a a 14c a písemné zkoušky podle § 17 stanoví ředitel školy způsob záznamu vytvářeného textu a seznámí s tímto rozhodnutím žáky nejpozději 2 měsíce před konáním příslušné zkoušky na veřejně přístupném místě ve škole i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 

§ 19a


 

Nahrazující zkouška z cizího jazyka


 

(1) Zkoušku z cizího jazyka, k jejímuž konání se žák přihlásil podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo e), lze nahradit výsledkem standardizované zkoušky podle školského zákona dokládající jazykové znalosti žáka na jazykové úrovni stanovené rámcovým vzdělávacím programem daného oboru vzdělání nebo vyšší, nejméně však na úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.
 
(2) Informaci o standardizovaných zkouškách, které ředitel školy může podle odstavce 1 zvolit jako náhradu zkoušky z cizího jazyka, zveřejní ministerstvo nejpozději do 31. března každého roku způsobem umožňujícím dálkový přístup. Informace je platná pro jarní zkušební období a podzimní zkušební období v následujícím kalendářním roce. Sdělení o možnosti nahrazení zkoušky z cizího jazyka zveřejní ředitel školy spolu s nabídkou zkoušek profilové části ve lhůtě podle § 79 odst. 3 školského zákona.
 
(3) Písemnou žádost o nahrazení zkoušky podává žák řediteli školy nejpozději do 31. března pro konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období a do 30. června pro konání maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období. Součástí žádosti je vždy doklad nebo úředně ověřená kopie dokladu o úspěšném vykonání standardizované jazykové zkoušky.
 

ČÁST ČTVRTÁ


 

ODLIŠNOSTI KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ŽÁKY S PŘIZNANÝM
UZPŮSOBENÍM PODMÍNEK PRO KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY


 

§ 20


 
(1) Doporučení k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky vydané školským poradenským zařízením obsahuje uvedení kategorie a skupiny podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Doporučení je platné nejdéle 2 roky od data vydání.
 
(2) Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky koná maturitní zkoušku za podmínek odpovídajících jeho znevýhodnění uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce. Uzpůsobení zadání písemných prací a pracovních listů pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky zajistí škola v souladu s přílohou č. 3. Uzpůsobení podmínek pro konání zkoušek společné části maturitní zkoušky se přiměřeně uplatní i pro uzpůsobení podmínek pro konání zkoušek profilové části maturitní zkoušky.
 
(3) Doporučení žák odevzdá řediteli školy spolu s přihláškou podle § 4. Doporučení je zároveň evidováno v anonymizované podobě v informačním systému Centra. Doporučení obsahuje údaje o zařazení žáka do příslušné kategorie a skupiny žáků podle druhu znevýhodnění, návrh úprav podmínek a způsobu konání maturitní zkoušky, dále výčet kompenzačních pomůcek a doporučení rozsahu a formy případné asistence, tlumočnických služeb nebo odlišností hodnocení. Vzor formuláře doporučení obsahuje příloha č. 3a k této vyhlášce.
 
(4) Podmínky pro konání maturitní zkoušky se upraví žákovi vždy, pokud z doporučení vyplývá, že znevýhodnění trvá k termínu odevzdání přihlášky déle než jeden rok. V případech, kdy znevýhodnění s výjimkou žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky se specifickými poruchami učení zařazených do kategorie a skupiny SPUO-1 podle přílohy č. 2 trvá kratší dobu než jeden rok nebo nastane v době od odevzdání přihlášky do termínu konání maturitní zkoušky, uzpůsobí podmínky pro konání maturitní zkoušky ředitel školy v dohodě s daným školským poradenským zařízením s přihlédnutím k pravidlům uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky se znevýhodněním uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce.
 
(5) Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky mají podle závažnosti svého znevýhodnění právo na úpravu prostředí, navýšení časového limitu, obsahové a formální úpravy zadání zkoušek společné a profilové části maturitní zkoušky,, odlišnosti v hodnocení, použití kompenzačních pomůcek, tlumočení a technickou nebo speciálně pedagogickou asistenci a přepis řešení zkoušek do záznamových archů v souladu s doporučením podle odstavce 1. Podrobnější vymezení těchto služeb je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.
 
(6) Ředitel školy prokazatelně seznámí žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky a zákonného zástupce tohoto nezletilého žáka s úpravami podmínek a způsobu konání zkoušek podle přílohy č. 3 k této vyhlášce nejpozději jeden měsíc před konáním první zkoušky nebo části zkoušky maturitní zkoušky. V případech uvedených v odstavci 4 větě druhé tak učiní bez zbytečného odkladu. Ředitel školy seznámí v dostatečném předstihu členy zkušební maturitní komise, komisaře a zadavatele s podmínkami konání maturitní zkoušky žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek.
 
(7) Ředitel školy přiděluje asistenta nebo tlumočníka žákovi po předchozím projednání jeho přidělení s žákem, popřípadě s jeho zákonným zástupcem.
 

ČÁST PÁTÁ


 

ODLIŠNOSTI KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ŽÁKY S VYUČOVACÍM
JAZYKEM NÁRODNOSTNÍ MENŠINY


 

§ 21


 
(1) Zkouška z jazyka národnostní menšiny se koná způsobem podle § 16 a 17.
 
(2) Žák školy nebo třídy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, který koná zkoušky společné nebo profilové části maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny, uvede tuto skutečnost v přihlášce.
 
(3) Žák může volit jazyk pro každou zkoušku maturitní zkoušky.
 

ČÁST ŠESTÁ


 

HODNOCENÍ ZKOUŠEK


 

Hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky


 

§ 22


 
(1) Ministerstvo4) zveřejní kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup do 31. března roku, v němž se maturitní zkouška koná. Hranici úspěšnosti didaktických testů uvede Centrum v testových sešitech didaktických testů.
 
(2) Didaktický test je vyhodnocován Centrem. Výsledky didaktických testů zpřístupní Centrum řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra v jarním zkušebním období nejpozději do 15. května, v podzimním zkušebním období nejpozději do 10. září. Nejpozději následující pracovní den poté, co byly tyto výsledky zpřístupněny řediteli školy, zpřístupní je ředitel školy žákům formou protokolu o výsledcích didaktických testů žáka. Protokol zhotoví ředitel školy prostřednictvím informačního systému Centra pro každého žáka, který konal didaktický test.
 
(3) Didaktické testy společné části maturitní zkoušky se hodnotí slovně "uspěl(a)" nebo "neuspěl(a)" s procentuálním vyjádřením úspěšnosti.
 
(4) Pokud žák zkoušku nekonal, uvádí se v protokolu u příslušného zkušebního předmětu místo stupně prospěchu slovo "nekonal(a)".
 

§ 23


 

zrušen vyhláškou č. 405/2020 Sb.


 

Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky


 

§ 24


 
(1) Každá zkouška profilové části je hodnocena zvlášť. Způsob a kritéria hodnocení každé zkoušky nebo její části včetně hranice úspěšnosti a způsob stanovení výsledného hodnocení zkoušek navrhuje ředitel školy, není-li dále stanoveno jinak, a nejpozději před začátkem konání první zkoušky schvaluje zkušební maturitní komise. Ředitel školy zveřejní schválený způsob hodnocení a schválená kritéria hodnocení podle věty druhé na veřejně přístupném místě ve škole a zároveň způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději před začátkem konání první ze zkoušek profilové části.
 
(2) V případě, že se zkouška skládá z více částí konaných různou formou, jsou hodnoceny také části zkoušky. Hodnocení každé části zkoušky se zohlední v návrhu výsledného hodnocení zkoušky. V případě zkoušek z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka tvoří hodnocení písemné práce 40 % a hodnocení ústní zkoušky 60 % celkového hodnocení zkušebního předmětu.
 
(3) Pokud se zkouška skládá z více částí konaných různou formou, vykoná žák zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny části dané zkoušky.
 
(4) Hodnocení každé zkoušky profilové části se provádí podle klasifikační stupnice
 
 

a)

1 - výborný,

b)

2 - chvalitebný,

c)

3 - dobrý,

d)

4 - dostatečný,

e)

5 - nedostatečný.

Pokud žák zkoušku nebo část zkoušky nekonal, uvádí se v protokolech u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo "nekonal(a)".
 
(5) Hodnocení zkoušek s výjimkou písemné zkoušky, písemné práce a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise veřejně ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku nebo její část konal. Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky zkušební maturitní komisí. Pokud se písemná zkouška, písemná práce a praktická zkouška konají před ústními zkouškami, oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise jejich hodnocení nejpozději v době konání ústních zkoušek.
 
(6) Žák vykoná zkoušku nebo část zkoušky úspěšně, pokud je hodnocen stupněm uvedeným v odstavci 4 písm. a) až d).
 

§ 25


 
(1) V případě, že se zkouška skládá z více částí konaných různou formou a žák některou část zkoušky nevykonal úspěšně, opakuje tu část zkoušky, kterou nevykonal úspěšně.
 
(2) Jestliže žák po zahájení některé zkoušky od jejího konání odstoupí, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný. V případě, že je žákovi z vážných důvodů znemožněno dokončit některou zkoušku nebo její část, může předseda zkušební maturitní komise povolit žákovi konání zkoušky nebo její části v jiném termínu téhož zkušebního období.
 
(3) Výsledky zkoušek profilové části maturitní zkoušky předá ředitel školy Centru prostřednictvím informačního systému Centra bezprostředně po ukončení zkoušek v příslušné třídě.
 

§ 26


 

Celkové hodnocení maturitní zkoušky a vydání vysvědčení


 

(1) Centrum v jarním zkušebním období nejpozději do 2 pracovních dnů od shromáždění výsledků maturitní zkoušky za jednotlivou třídu a v podzimním zkušebním období nejpozději do 2 pracovních dnů od shromáždění výsledků jednotlivého žáka zpřístupní výsledky řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra. Ředitel školy poté bez zbytečného odkladu vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce. Vysvědčení se zhotovuje prostřednictvím informačního systému Centra na tiskopisu podle vyhlášky o některých dokladech o vzdělání.
 
(2) Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provádí podle výsledků povinných zkoušek společné a profilové části podle stupnice
 
 

a)

prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky hodnocen stupněm horším než 2 - chvalitebný a zároveň prostý aritmetický průměr hodnocení ze všech povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky není vyšší než 1,50 a žák uspěl u povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky,

b)

prospěl(a), jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný a žák uspěl u povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky,

c)

neprospěl(a), jestliže žák byl z některé povinné zkoušky profilové části maturitní zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný nebo žák neuspěl u některé povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky nebo povinnou zkoušku z jiného důvodu nevykonal úspěšně.

(3) V případě, že žák nekonal společnou část v souladu s § 81 odst. 6 školského zákona, provede se celkové hodnocení pouze za profilovou část.
 
(4) V případě, že žák nahradil zkoušku z cizího jazyka profilové části maturitní zkoušky zkouškou podle § 19a, uvádí se na vysvědčení u příslušné zkoušky místo stupně prospěchu slovo "nahrazeno". Tato zkouška není součástí celkového hodnocení podle odstavce 2.
 

ČÁST SEDMÁ


 

PROTOKOLY MATURITNÍ ZKOUŠKY A DALŠÍ DOKUMENTY


 

§ 26a


 
(1) Protokoly podle § 27 až 31 a záznamy podle § 32 jsou součástí povinné dokumentace maturitní zkoušky; vyhotovují a předávají se mezi školou nebo komisařem a Centrem prostřednictvím informačního systému Centra. Tiskopisy protokolů a záznamů zpřístupní Centrum prostřednictvím informačního systému Centra před zahájením zkoušek maturitní zkoušky, nejpozději do 1. dubna příslušného školního roku, pokud není dále stanoveno jinak.
 
(2) Protokoly podle § 27 až 31 se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11). Skartační lhůta činí:
 
 

a)

5 let pro protokoly podle § 27 a 28 a záznam podle § 32,

b)

45 let pro protokoly podle § 29 až 31.
 

§ 27


 

Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně


 

(1) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně je součástí zkušební dokumentace pro danou učebnu.
 
(2) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně zpracuje zadavatel po ukončení didaktického testu v příslušné učebně a předá komisaři bezprostředně po vykonání zkoušky v učebně; protokol podepisuje zadavatel a komisař. Komisař převede protokol do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra jej odešle do Centra.
 
(3) Nejpozději poslední den konání didaktických testů komisař všechny protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně předá řediteli školy k uložení.
 
(4) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně obsahuje
 
 

a)

identifikační údaje školy a zadavatele včetně názvu a adresy sídla školy, resortního identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození zadavatele,

b)

údaje o průběhu zkoušky v učebně včetně označení učebny, data a názvu zkoušky, času zahájení a ukončení zkoušky, informace o žácích v učebně a počtech odevzdaných záznamových archů, případných připomínkách žáka k průběhu zkoušky, záznamu o řešení mimořádných situací, podpisu zadavatele, podpisu komisaře,

c)

v případě asistence nebo tlumočení žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky obsahuje též jméno, popřípadě jména, a příjmení asistenta nebo tlumočníka a záznam o podstatných skutečnostech ovlivňujících průběh a výsledky maturitní zkoušky.
 

§ 28


 

Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě


 

(1) Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě zpracovává komisař po ukončení všech didaktických testů společné části maturitní zkoušky, a to na základě údajů z protokolů o průběhu maturitní zkoušky v učebně; protokol podepisuje komisař a ředitel školy. Komisař zpracuje protokol v elektronické podobě a prostřednictvím informačního systému Centra jej odešle do Centra; výtisk protokolu předá řediteli školy k uložení.
 
(2) Přílohou protokolu o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě jsou protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně.
 
(3) Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě obsahuje
 
 

a)

identifikační údaje školy a komisaře včetně názvu a adresy školy, resortního identifikátoru školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození komisaře,

b)

údaje o průběhu zkoušky ve zkušebním místě včetně záznamu o řešení mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu komisaře, podpisu ředitele školy.
 

§ 29


 

Protokol o výsledcích didaktických testů žáka


 

(1) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka je dokladem o hodnocení žáka ve zkušebních předmětech společné části maturitní zkoušky.
 
(2) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka zpracovává Centrum a zpřístupní jej řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra v jarním zkušebním období do 15. května a v podzimním zkušebním období do 10. září.
 
(3) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka obdrží žák, který konal alespoň 1 didaktický test. Protokol obdrží žák buď v listinné podobě od ředitele školy, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup na základě své žádosti autorizované v informačním systému Centra.
 
(4) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka obsahuje
 
 

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu, v případě žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky údaj o konání maturitní zkoušky za uzpůsobených podmínek,

b)

údaje o výsledcích didaktických testů
 
 

1.
název zkušebního předmětu,
2.
úspěšnost žáka v procentech v jednotlivých zkušebních předmětech,
3.
percentilové umístění v jednotlivých zkušebních předmětech, vztažené k výsledkům zkoušky v řádném termínu maturitní zkoušky,
4.
výsledky hodnocení žáka v jednotlivých zkušebních předmětech,
5.
datum konání zkoušky,

c)

faksimile podpisu ředitele Centra,

d)

datum jeho vyhotovení.

(5) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka se vyhotovuje na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.
 

§ 29a


 

zrušen vyhláškou č. 405/2020 Sb.


 

§ 30


 

Protokol o průběhu profilové části maturitní zkoušky


 

(1) Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář protokolu o průběhu profilové části maturitní zkoušky; před zahájením činnosti zkušební maturitní komise předá formulář protokolu jejímu předsedovi spolu s údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a).
 
(2) Protokol o průběhu profilové části maturitní zkoušky zpracovává předseda zkušební maturitní komise po ukončení všech zkoušek profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky v dané třídě; protokol podepisuje předseda zkušební maturitní komise a ředitel školy. Protokol zůstává k uložení ve škole.
 
(3) Protokol o průběhu profilové části maturitní zkoušky obsahuje
 
 

a)

identifikační údaje školy, včetně názvu a adresy školy, resortního identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy, evidenčního čísla protokolu,

b)

údaje o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky v dané třídě, včetně termínů zkoušek, složení zkušební maturitní komise, záznamu o řešení mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu předsedy zkušební maturitní komise a podpisu ředitele školy.
 

§ 31


 

Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka


 

(1) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je dokladem o hodnocení žáka v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář protokolu pro každého žáka; před zahájením činnosti zkušební maturitní komise předá formulář protokolu jejímu předsedovi spolu s údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a).
 
(2) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka zpracovává předseda zkušební maturitní komise, který jej předá bez zbytečného odkladu řediteli školy po ukončení zkoušek profilové části maturitní zkoušky.
 
(3) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka obsahuje
 
 

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu,

b)

údaje o výsledcích zkoušek profilové části maturitní zkoušky,
 
 

1.
název zkoušky, popřípadě její části,
2.
forma zkoušky,
3.
jazyk zkoušky, v případě žáků škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny a žáků dvojjazyčných tříd gymnázií,
4.
datum konání zkoušky,
 

5.

číslo a název zadání písemné práce z českého jazyka a literatury a písemné práce z cizího jazyka,

6.

název pracovního listu pro zadání ústní zkoušky z českého jazyka a literatury, číslo, popřípadě téma pracovního listu pro zadání ústní zkoušky z cizího jazyka,
 
 

7.
název zadání nebo tématu zkoušek z dalších zkušebních předmětů,
8.
hodnocení žáka v jednotlivých zkušebních předmětech, popřípadě v jejich částech,

c)

podpis předsedy zkušební maturitní komise.

(4) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je součástí školní matriky. Pokud žák nahradil zkoušku z cizího jazyka zkouškou podle § 19a, je přílohou protokolu také ověřená kopie dokladu o úspěšném vykonání této zkoušky. Pokud žák vykonal úspěšně některou z povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury nebo cizího jazyka, kterou žák koná ve společné části maturitní zkoušky, je přílohou protokolu profilové části maturitní zkoušky protokol o výsledcích didaktických testů žáka.
 
(5) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka se zhotoví i pro žáka, který se ke zkoušce přihlásil a zkoušku nebo její část nekonal.
 

§ 32


 

Záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace


 

(1) Záznam o předání zkušební dokumentace se pořizuje při úkonech podle § odst. 3 až 5 a podle § 13 odst. 1 a 2.
 
(2) Záznam o předání zkušební dokumentace obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis předávajícího, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis přijímajícího, přesný popis předávané zkušební dokumentace, identifikační čísla předávaných bezpečnostních schránek se zkušební dokumentací, datum, hodinu a místo předání zkušební dokumentace.
 
(3) Záznam o uložení zkušební dokumentace je dokladem o způsobu uložení bezpečnostních schránek se zkušební dokumentací a nakládání s nimi a obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osoby, která bezpečnostní schránku uložila nebo vyjmula, datum, hodinu a čas uložení nebo vyjmutí bezpečnostní schránky podle § 38 písm. d).
 
(4) Záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11).
 

§ 33


 

zrušen vyhláškou č. 371/2012 Sb.


 

ČÁST OSMÁ


 

OPRAVNÉ ZKOUŠKY A NÁHRADNÍ ZKOUŠKY


 

§ 34


 
(1) Opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky žák koná z těch zkušebních předmětů, které uvedl v přihlášce k maturitní zkoušce v řádném termínu.
 
(2) K opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce se žák přihlašuje způsobem podle § 4.
 
(3) Opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky se konají v termínech podle § 2.
 

ČÁST DEVÁTÁ


 

ZKUŠEBNÍ MATURITNÍ KOMISE


 

§ 35


 
(1) Zkušební maturitní komise14) má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel nebo vedoucí oddělení konzervatoře.
 
(2) Dalšími členy jsou
 
 

a)

zkoušející, kterým je učitel zkušebního předmětu,

b)

přísedící,

c)

vedoucí pedagog hlavního oboru v oborech vzdělání skupiny Umění a užité umění6) a v konzervatoři s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M.

(3) V případě, že se zkouška či její část koná formou vypracování maturitní práce a její obhajoby, jsou dalšími členy také vedoucí maturitní práce a oponent maturitní práce.
 
(4) Místopředsedu a další členy zkušební maturitní komise jmenuje ředitel školy
 
 

a)

pro jarní zkušební období alespoň 1 týden před začátkem konání první zkoušky profilové části maturitní zkoušky, nejpozději do 31. března školního roku, v němž se maturitní zkouška koná,

b)

pro podzimní zkušební období do 30. června předcházejícího školnímu roku, v němž se maturitní zkouška koná.

(5) Místopředsedou zkušební maturitní komise je jmenován pedagogický pracovník školy s nejméně pětiletou pedagogickou praxí.
 
(6) Funkce stálého člena a dalšího člena zkušební maturitní komise je slučitelná. Obě funkce jsou zároveň slučitelné s funkcí vedoucího maturitní práce a oponenta maturitní práce.
 

§ 36


 
(1) O hodnocení žáka při zkoušce podle § 14b, 14d, 15 a 16 nehlasuje ten člen zkušební maturitní komise, který nebyl této zkoušce přítomen po převážnou část doby konání zkoušky.
 
(2) Hodnocení maturitní práce navrhuje zkušební maturitní komisi vedoucí maturitní práce. Hodnocení ústní zkoušky navrhuje zkušební maturitní komisi zkoušející. Hodnocení praktické zkoušky, písemné zkoušky a písemné práce navrhuje zkušební maturitní komisi učitel pověřený ředitelem školy.
 
(3) V případě krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební maturitní komise při maturitní zkoušce jej zastupuje místopředseda.
 
(4) V případě, že člen zkušební maturitní komise nemůže vykonávat svou funkci nebo se k výkonu své funkce nedostaví, jmenuje orgán, který ho jmenoval, neprodleně po zjištění dané skutečnosti do této funkce jinou osobu splňující předpoklady pro výkon dané funkce.
 

ČÁST DESÁTÁ


 

VYMEZENÍ DALŠÍCH ČINNOSTÍ ORGÁNŮ A OSOB ZABEZPEČUJÍCÍCH
MATURITNÍ ZKOUŠKY


 

§ 37


 

Centrum


 

Centrum
 
 

a)

zpracovává a vydává metodické postupy pro výkon funkce orgánů zajišťujících maturitní zkoušky, zejména ředitele školy, komisaře, zadavatele, a sleduje jejich dodržování při přípravě podmínek pro konání zkoušek společné části maturitní zkoušky ve škole,

b)

zpracovává závěrečnou zprávu pro ministerstvo o celkových výsledcích společné části maturitní zkoušky,

c)

stanovuje místo působiště pro výkon funkce komisaře,

d)

zajišťuje v součinnosti s ředitelem školy zprovoznění a řádnou funkčnost informačního systému Centra ve zkušebním místě.
 
 

§ 38


 

Ředitel školy


 

Ředitel školy
 
 

a)

navrhuje Centru pedagogické pracovníky pro výkon funkce komisaře v počtu, který je o jednoho vyšší než počet zkušebních míst, ve kterých se bude v rámci dané školy konat maturitní zkouška,

b)

navrhuje Centru pedagogické pracovníky k odborné přípravě na funkci zadavatele v počtu potřebném pro zajištění maturitní zkoušky v dané škole a určuje místo působiště pro výkon jeho funkce,

c)

ukládá bezpečnostní schránku tak, aby byla dodržena bezpečnostní opatření podle § 80b školského zákona,

d)

přijímá nezbytná technická, organizační a personální opatření pro zacházení se zkušební dokumentací k maturitní zkoušce a k zajištění řádného uložení bezpečnostních schránek obsahujících zkušební dokumentaci ve všech zkušebních místech školy,

e)

zajišťuje seznámení žáků s podmínkami průběhu maturitní zkoušky,

f)

odpovídá za vyhotovení záznamu o uložení zkušební dokumentace podle § 32 odst. 3,

g)

zajišťuje podmínky pro provoz informačního systému Centra ve všech zkušebních místech školy.
 

§ 39


 

Komisař


 

(1) Komisař zabezpečuje řádný průběh konání didaktických testů v daném zkušebním místě tím, že
 
 

a)

řídí a kontroluje činnost zadavatelů v učebnách v průběhu zkoušky,

b)

dohlíží na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b školského zákona týkajících se zkušební dokumentace a materiálů uvedených v § 11 odst. 2 do jejich předání řediteli školy.

(2) Komisař se před zahájením své činnosti prokáže řediteli školy jmenováním k výkonu své funkce.
 

§ 40


 

Zadavatel


 

Zadavatel
 
 

a)

přebírá od ředitele zkušební dokumentaci pro učebnu v bezpečnostním balení, přitom dbá na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b školského zákona,

b)

provádí kontrolu přítomnosti žáků v učebně podle prezenční listiny a dokladu totožnosti20) a vede evidenci přítomnosti žáků v učebně v průběhu zkoušky,

c)

informuje žáky o podmínkách a průběhu maturitní zkoušky, včetně práva uplatnit připomínky k průběhu zkoušky do protokolu podle § 27,

d)

provádí kontrolu přítomnosti asistentů a tlumočníků,

e)

kontroluje, zda žáci mají pouze povolené pomůcky a zda neporušují podmínky řádného průběhu maturitní zkoušky,

f)

má k dispozici nejméně jednu sadu povolených pomůcek pro zapůjčení žákům s výjimkou individuálních kompenzačních pomůcek žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.
 

§ 41


 

zrušen vyhláškou č. 405/2020 Sb.


 

ČÁST JEDENÁCTÁ


 

PŘEDPOKLADY PRO VÝKON FUNKCE KOMISAŘE A ZADAVATELE,
OSVĚDČENÍ A TERMÍNY JMENOVÁNÍ


 

§ 42


 
(1) Komisařem může být jmenován pedagogický pracovník, který
 
 

a)

vykonává přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let ve střední nebo vyšší odborné škole,

b)

nebyl v uplynulých 2 letech před konáním maturitních zkoušek v základním pracovněprávním vztahu12) ani jiném obdobném vztahu ke škole, v níž bude funkci vykonávat; před jmenováním do funkce předloží Centru čestné prohlášení o této skutečnosti,

c)

má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře,

d)

při změně podmínek výkonu funkce komisaře absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce.

(2) Zadavatelem může být jmenován pedagogický pracovník, který
 
 

a)

nemá odbornou kvalifikaci v příslušném oboru a v daném školním roce nevyučuje předmět, který zadává,

b)

má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele; osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky musí obsahovat dodatek, kterým zadavatel osvědčuje svoji způsobilost k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s příslušným přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky,

c)

při změně podmínek výkonu funkce zadavatele absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce.
 

§ 43


 
Osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře a zadavatele podle školského zákona se vydává v písemné formě a obsahuje
 
 

a)

název, adresu sídla, identifikační číslo Centra a jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné k vydání osvědčení za Centrum a její podpis,

b)

jméno, popřípadě jména, a příjmení a datum a místo narození osoby, která bude vykonávat funkci komisaře a zadavatele,

c)

název funkce, informace o délce a obsahu provedeného školení k výkonu funkce, datum a místo vydání a dobu platnosti osvědčení.
 

§ 44


 
(1) Komisaře jmenuje Centrum pro danou školu, a to pro jarní zkušební období do 28. února a pro podzimní zkušební období do 30. června.
 
(2) Pro příslušné zkušební období stanovené v § 2 odst. 3 nebo 5 jmenuje ředitel školy zadavatele nejpozději 1 měsíc před termínem konání příslušné zkoušky podle jednotného zkušebního schématu.
 

ČÁST DVANÁCTÁ


 

BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ


 

§ 45


 
(1) Informací veřejně nepřístupnou je ta část zadání zkoušky, která je označena textem "Veřejně nepřístupná informace podle ustanovení § 80b zákona č. 561/2004 Sb.".
 
(2) Centrum označí jako informaci veřejně nepřístupnou
 
 

a)

testovou úlohu v okamžiku rozhodnutí Centra o jejím užití pro zadání společné části maturitní zkoušky,

b)

textové strany zadání didaktického testu v dolní části každé strany,

c)

datové nosiče obsahující zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky potiskem.

(3) Informace veřejně nepřístupná se stává zveřejněnou v případě
 
 

a)

testové úlohy nebo zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk okamžikem předání části zkušební dokumentace, ve kterých je zahrnuta, žákovi ke zkoušce,

b)

didaktického testu, zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk okamžikem předání žákům v učebně zadavatelem,

c)

datového nosiče zveřejněním jeho obsahu v učebně zadavatelem.

(4) Informací veřejně nepřístupnou může být prohlášena dokumentace obsahující informace o opatřeních přijatých k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných a o dalších skutečnostech, jejichž zveřejnění by ochranu informací veřejně nepřístupných podle odstavce 2 učinilo neúčinnou.
 
(5) Údaje o čase a způsobu zveřejnění informací veřejně nepřístupných zaznamená osoba, která je zveřejnila podle odstavce 3, do protokolu o průběhu maturitní zkoušky v učebně podle § 27.
 
(6) Jakékoli zveřejnění informace veřejně nepřístupné v období mezi okamžikem jejího označení Centrem podle odstavce 2 do okamžiku zveřejnění podle odstavce 3 je považováno za neoprávněné.
 

§ 46


 
S informacemi veřejně nepřístupnými se smí seznamovat pouze ředitel Centra nebo jím písemně pověřený zaměstnanec Centra.
 

§ 46a


 

Bezpečnostní a organizační incident a jeho řešení


 

(1) Bezpečnostním incidentem se rozumí událost, kdy se s informací označenou za veřejně nepřístupnou podle § 80b odst. 1 školského zákona seznámí osoba, která k tomu není oprávněna. Dojde-li k bezpečnostnímu incidentu v průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky, nebo v době, po kterou je ve škole uložena bezpečnostní schránka se zkušební dokumentací, nebo je-li známa skutečnost nasvědčující tomu, že k bezpečnostnímu incidentu v tomto období ve škole došlo, ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru.
 
(2) Pokud je bezpečnostním incidentem ohrožen řádný průběh společné části maturitní zkoušky, Centrum předloží jinou verzi zadání zkoušky, případně ministerstvo určí termín pro odložení či opakování zkoušky tak, aby se zkouška, jíž se bezpečnostní incident týká, uskutečnila nejpozději do 30 dnů od stanoveného termínu.
 
(3) Organizačním incidentem se rozumí událost, která brání řádnému konání zkoušky společné části maturitní zkoušky ve škole a není bezpečnostním incidentem ve smyslu odstavce 1. Dojde-li k organizačnímu incidentu v průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky ve škole, komisař nebo ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru.
 
(4) Pokud je organizačním incidentem ohrožen řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole, Centrum po projednání s ředitelem školy stanoví další postup, kterým řádný průběh zkoušek zajistí. V případě potřeby stanoví mimořádný termín konání zkoušek, kterých se organizační incident týká, tak, aby se zkouška v dané škole uskutečnila bez zbytečného odkladu.
 
(5) V případě jednotlivé zkoušky podle § 48 až 50 se ustanovení odstavců 1 až 4 použijí obdobně.
 

ČÁST TŘINÁCTÁ


 

ODMĚŇOVÁNÍ PŘEDSEDŮ ZKUŠEBNÍCH MATURITNÍCH KOMISÍ
A KOMISAŘŮ


 

§ 47


 
(1) Předsedovi zkušební maturitní komise náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti předsedy.
 
(2) Komisaři náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti komisaře.
 
(3) Odměna podle odstavců 1 a 2 je splatná v pravidelných termínech pro výplatu mzdy nebo platu pro zaměstnance v pracovním poměru.
 

ČÁST ČTRNÁCTÁ


 

JEDNOTLIVÁ ZKOUŠKA


 

§ 48


 
(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, lze konat ze zkušebních předmětů stanovených pro společnou část maturitní zkoušky.
 
(2) K jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se uchazeč přihlašuje v termínech stanovených v § 4 odst. 1 prostřednictvím informačního systému Centra. Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se koná ve zkušebních obdobích podle § 2. Součástí přihlášení k jednotlivé zkoušce je přiložení souboru obsahujícího kopii originálu či úředně ověřené kopie dokladu o získání alespoň základního vzdělání. Při přihlašování se uvádí tyto údaje:
 
 

a)

jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a místo narození, adresa trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, státní občanství,

b)

adresa pro doručování písemností, není-li shodná s adresou trvalého pobytu, v případě cizinců místem pobytu, případně kontaktní adresa elektronické pošty,

c)

názvy zkušebních předmětů jednotlivé zkoušky a termín konání jednotlivé zkoušky,

d)

označení zkušebního předmětu, který bude uchazeč konat v jazyce národnostní menšiny,

e)

zařazení uchazeče s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání jednotlivé zkoušky do kategorie a skupiny uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce za účelem uzpůsobení podmínek pro konání jednotlivé zkoušky,

f)

požadavek uchazeče podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona na úpravu podmínek a způsobu konání jednotlivé zkoušky z českého jazyka a literatury, z matematiky nebo z matematiky rozšiřující,

g)

čestné prohlášení uchazeče, že není žákem střední školy,

h)

případně čestné prohlášení uchazeče, že pro stejné zkušební období se ve zkušebních předmětech český jazyk a literatura nebo cizí jazyk přihlásil také k oběma částem, které svým obsahem a formou odpovídají zkouškám profilové části maturitní zkoušky.

(3) Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se koná v termínu stanoveném Centrem. Termín konání jednotlivé zkoušky Centrum zveřejní nejpozději 2 měsíce před jejím konáním, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ve stejné lhůtě Centrum jmenuje komisaře.
 
(4) Pozvánku k vykonání jednotlivé zkoušky zašle Centrum uchazeči nejpozději 14 dnů před konáním zkoušky; součástí pozvánky je datum, čas a místo konání jednotlivé zkoušky.
 
(5) Zkouška se koná stejným způsobem jako zkouška společné části maturitní zkoušky podle části druhé této vyhlášky. Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá společné části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 22.
 
(6) Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá společné části maturitní zkoušky, zveřejní Centrum v informačním systému do 14 dnů od vykonání zkoušky.
 
(7) Centrum vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce společné části maturitní zkoušky nejpozději do 7 dnů ode dne stanovení celkového hodnocení uchazeče v této zkoušce, vykonal-li uchazeč zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.
 

§ 49


 
(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, lze konat ze zkušebních předmětů určených ředitelem školy.
 
(2) K jednotlivé zkoušce se uchazeč přihlašuje v termínech stanovených v § 4 odst. 1 podáním přihlášky stanovené v příloze č. 1a k této vyhlášce. Součástí přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie dokladu o získání alespoň základního vzdělání.
 
(3) Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se koná ve zkušebních obdobích podle § 2. Konkrétní termín jednotlivé zkoušky ředitel školy zveřejní
 
 

a)

nejpozději do konce ledna pro jarní zkušební období,

b)

nejpozději měsíc před konáním jednotlivé zkoušky v podzimním zkušebním období

způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
(4) Uchazeči ředitel školy sdělí souhlas s konáním jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, v termínu stanoveném jiným právním předpisem17). O konání této zkoušky je informován pozvánkou ředitele školy, ve které se uvede vždy datum, čas a místo konání této zkoušky. Pozvánka je součástí dokumentace uchazeče o vykonání jednotlivé zkoušky.
 
(5) Jednotlivá zkouška se provádí stejným způsobem jako zkouška profilové části maturitní zkoušky podle části třetí této vyhlášky. Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 24.
 
(6) Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky zveřejní ředitel školy v anonymizované podobě do 14 dnů od vykonání zkoušky.
 
(7) Ředitel školy, ve které uchazeč jednotlivou zkoušku konal, vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá profilové zkoušce maturitní zkoušky, nejpozději do 7 dnů ode dne hodnocení uchazeče v této zkoušce, vykonal-li uchazeč jednotlivou zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.
 
 

§ 50


 
(1) Za konání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní zkoušky, se platí úplata nejvýše 2 000 Kč, kterou uchazeč o vykonání jednotlivé zkoušky zaplatí před zahájením zkoušky18). Konkrétní výši úplaty včetně snížení úplaty podle odstavce 2 stanoví za konání jednotlivé zkoušky podle § 48 Centrum a za konání jednotlivé zkoušky podle § 49 ředitel školy současně se zveřejněním termínu konání zkoušky. V případě, že uchazeč částku neuhradí do 5 pracovních dnů od posledního dne, kdy je možno podávat přihlášky k příslušné zkoušce, je platnost jeho přihlášky ukončena.
 
(2) Pokud se uchazeč pro stejné zkušební období přihlásí ke zkouškám ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura nebo cizí jazyk, které svým obsahem a formou odpovídají zkouškám společné a profilové části maturitní zkoušky, za konání každé takové jednotlivé zkoušky se platí úplata nejvýše 1 000 Kč, pokud uchazeč v přihlášce prohlásí, že jsou splněny podmínky pro nižší úplatu.
 
(3) Za provedení jednotlivé zkoušky podle odstavce 1 nebo 2, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, náleží škole, která zkoušku provedla, podíl z úplaty uhrazené Centru ve výši nezbytných nákladů spojených s konáním této jednotlivé zkoušky, nejvýše však 50 % úplaty podle odstavce 1.
 
(4) Nezbytnými náklady jsou
 
 

a)

příslušné části mezd nebo platů zaměstnanců a ostatních osobních nákladů na zaměstnance, případně ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, které bylo nezbytné vynaložit pro zajištění konání zkoušky,

b)

neinvestiční náklady spojené s materiálně technickým zabezpečením průběhu zkoušky.

(5) Na vedení a uchovávání dokumentace o konání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní zkoušky, se obdobně vztahují § 26a až 31.
 

§ 50a


 
Tiskopis osvědčení o jednotlivé zkoušce je opatřen šedým podtiskem s motivem lipových listů na každé straně tiskopisu, vodotiskem s motivy lipových ratolestí a označením série tiskopisu a alespoň šestimístným číslem tiskopisu. Vyhotovuje se na listu formátu 210 x 297 mm s přípustnou odchylkou 3 mm. Osvědčení se tiskne na papír opatřený ochrannými prvky podle věty první a druhé. Osvědčení potvrzuje škola nebo Centrum podpisem odpovědného pracovníka a kulatým razítkem s malým státním znakem21).
 

ČÁST PATNÁCTÁ


 

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ


 

§ 51


 

Společná ustanovení


 

(1) V průběhu maturitní zkoušky mohou žáci používat pouze povolené pomůcky, které pro společnou část maturitní zkoušky stanoví Centrum a pro profilovou část maturitní zkoušky ředitel školy. Při konání maturitní zkoušky není u žáků a asistentů dovolena přítomnost elektronických komunikačních prostředků, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.
 
(2) Údaje o výsledcích maturitní zkoušky vkládané do školní matriky podle § 28 odst. 2 písm. h) školského zákona obsahují
 
 

a)

název zkoušky ve společné nebo profilové části maturitní zkoušky,

b)

datum konání zkoušky,

c)

údaj o tom, zda žák konal zkoušku v řádném termínu nebo v opravném termínu,

d)

výsledky hodnocení každé zkoušky, včetně částí zkoušek,

e)

celkové hodnocení maturitní zkoušky.

(3) Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce z vážných důvodů, omluví svou nepřítomnost písemně s uvedením důvodu řediteli školy, ve které se koná maturitní zkouška. Závažnost důvodů, pro které se žák k maturitní zkoušce nedostavil, posoudí ředitel školy. Uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky19). Výsledek posouzení zaznamená ředitel školy do informačního systému Centra.
 
(4) Při konání didaktických testů a písemných zkoušek a písemných prací profilové části maturitní zkoušky je zakázána vzájemná komunikace mezi žáky. Opuštění učebny z jiných než zdravotních důvodů při konání didaktických testů se posuzuje, jako by žák zkoušku ukončil. Oprávněnost zdravotních důvodů posoudí zadavatel s přihlédnutím k písemnému doporučení ošetřujícího lékaře žáka. Žák může uplatnit připomínky k průběhu zkoušky v učebně.
 
(5) Opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná nejpozději do 3 měsíců ode dne vydání rozhodnutí krajského úřadu podle § 82 odst. 1 písm. b) školského zákona, a to před zkušební komisí jmenovanou krajským úřadem.
 
(6) Náležitosti žádosti o přezkoumání průběhu a výsledku maturitní zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení z konání této zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) a § 82 odst. 2 školského zákona jsou uvedeny v příloze č. 7 a v příloze č. 8 k této vyhlášce, které současně obsahují doporučené vzory žádostí. Doporučené vzory ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
(7) Tato vyhláška se vztahuje i na ukončování vzdělávání maturitní zkouškou v konzervatořích.
 
(8) Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou a žádá o nekonání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo profilové části maturitní zkoušky v souladu s § 81 odst. 6 školského zákona, přiloží tuto žádost k přihlášce k maturitní zkoušce; pokud střední vzdělání žák získá až po podání přihlášky k maturitní zkoušce, předloží žádost řediteli školy bezprostředně po vydání vysvědčení o maturitní zkoušce na jiné střední škole.
 

§ 52


 

Přechodná ustanovení


 

(1) Ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011 je nepovinným zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky kromě zkušebních předmětů uvedených v § 10 odst. 1 také český jazyk a literatura ve vyšší úrovni obtížnosti.
 
(2) Ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011 žák nemůže konat nepovinnou zkoušku ze zkušebního předmětu informatika.
 
(3) Do doby vydání rámcových a školních vzdělávacích programů se postupuje podle dosavadních učebních dokumentů oborů vzdělání.
 

§ 53


 

Zrušovací ustanovení


 

Zrušuje se:
 
 

1.

Vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích.

2.

Vyhláška č. 672/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění pozdějších předpisů.
 

ČÁST ŠESTNÁCTÁ


 

ÚČINNOST


 

§ 54


 
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2009 s výjimkou § 48 a § 50 odst. 2 a 3, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2010.
 
 

____________________________________________________________
 
2)

§ 78a odst. 2 školského zákona.

3)

§ 78a odst. 2 školského zákona.

4)

§ 80 odst. 1 školského zákona.

5)

§ 79 odst. 4 a 5 školského zákona.

6)

Obory vzdělání skupiny 82 Umění a užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a L podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.

7)

§ 78 odst. 1 písm. a) až e) školského zákona.

8)

§ 79 odst. 1 školského zákona.

9)

§ 78 odst. 1 písm. f) školského zákona.

10)

§ 79 odst. 2 školského zákona.

11)

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

12)

§ 3 věta druhá zákoníku práce.

14)

§ 80a odst. 1 školského zákona.

17)

§ 113 odst. 2 písm. b) školského zákona.

18)

§ 113a odst. 1 školského zákona.

19)

§ 81 odst. 2 školského zákona.

20)

Například zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.

21)

§ 5 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 213/2006 Sb.
 

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Příloha č. 1


 

Příloha č. 1a k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Příloha č. 1a


 

Příloha č. 1b k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

(zrušena vyhláškou č. 232/2018 Sb.)


 
 

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
 

Kategorizace žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky


 
1 Obecná ustanovení

1.1

Pro účely maturitní zkoušky se žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky člení do 4 kategorií podle typu vzdělávacích potřeb a do skupin 1 až 3 podle míry požadovaných uzpůsobení.

1.2

Hlavním kritériem pro zařazení do příslušné kategorie a skupiny jsou funkční důsledky určitého znevýhodnění žáka ovlivňující konání maturitní zkoušky.

1.3

Pro uzpůsobení zadání zkoušek profilové části maturitní zkoušky škola postupuje v souladu s doporučením školského poradenského zařízení.

1.4

Žáci se souběžným postižením více vadami jsou pro účely přiznání uzpůsobení pro konání maturitní zkoušky zařazováni do kategorie a skupiny podle toho znevýhodnění, které ve větším rozsahu ovlivňuje jejich práci se zkušební dokumentací a se zadáním zkoušek profilové části maturitní zkoušky.


 
2 Tělesné postižení (TP)
2.1

Skupina 1 (TP-1) - žáci s tělesným postižením různé etiologie, kteří nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením běžného textu (bez úprav) a jejichž písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky intaktní).

2.2

Skupina 2 (TP-2) - žáci s tělesným postižením různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) nebo mají obtíže s psaním (jako s fyzickou aktivitou); pracují s upravenou zkušební dokumentací.

2.3

Skupina 3 (TP-3-A) - žáci s tělesným postižením nebo souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří mají obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a s psaním (jako s fyzickou aktivitou). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci a služby asistenta.


 
3 Zrakové postižení (ZP)
3.1

Skupina 1 (ZP-1) - žáci se zrakovým postižením různé etiologie, kteří nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením běžného textu (bez úprav) a jejichž písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky intaktní).

3.2

Skupina 2 (ZP-2-14, ZP-2-16, ZP-2-20, ZP-2-26, ZP-2-BR) - žáci se zrakovým postižením různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jako s fyzickou aktivitou); žáci pracují s upravenou zkušební dokumentací ve zvětšeném písmu velikosti 14 b., 16 b., 20 b., 26 b. nebo v Braillově písmu.

3.3

Skupina 3 (ZP-3-14-A, ZP-3-16-A, ZP-3-20-A, ZP-3-26-A, ZP-3-BR-A) - žáci s těžkým zrakovým postižením, popř. souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a s psaním (jako s fyzickou aktivitou). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci (viz skupinu 2) a služby asistenta.


 
4 Sluchové postižení (SP)
4.1

Skupina 1 (SP-1) - žáci se sluchovým postižením různé etiologie, kteří komunikují v mluvené češtině (tj. rozumějí mluvené češtině bez odezírání); žáci nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a jejich písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky intaktní).

4.2

Skupina 2

4.2.1

(SP-2; SP-2-A) - žáci se sluchovým postižením nebo žáci se souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří komunikují v mluvené češtině (k porozumění mluvené češtině musejí odezírat) s možnou podporou dalších komunikačních systémů odvozených od českého jazyka a uvedených v zákoně č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů. Žáci mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) nebo s psaním (po jazykové stránce); pracují s upravenou zkušební dokumentací. Na základě doporučení školského poradenského zařízení mohou ke čtení, porozumění čtenému, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou využít služby asistenta.

4.2.2

(SP-2-N; SP-2-N-A) - žáci se sluchovým postižením, kteří komunikují v mluvené češtině (k porozumění mluvené češtině musejí odezírat) s možnou podporou dalších komunikačních systémů odvozených od českého jazyka a uvedených v zákoně č. 155/1998 Sb. Žáci nemají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) nebo s psaním (po jazykové stránce), nicméně k řešení zadání zkoušek potřebují navýšení času o 100 %; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky intaktní).

4.3

Skupina 3 (SP-3-T; SP-3-T-A) - žáci se sluchovým postižením (převážně žáci prelingválně neslyšící) nebo žáci se souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří za svůj mateřský jazyk považují český znakový jazyk; žáci primárně komunikují českým znakovým jazykem, příp. komunikují prostřednictvím jiného komunikačního systému, který není odvozen od českého jazyka; pracují s upravenou zkušební dokumentací. Žáci vykonávají modifikovaný didaktický test „český jazyk v úpravě pro neslyšící" a „cizí (anglický) jazyk v úpravě pro neslyšící" a využívají služby tlumočníka (v případě postižení více vadami navíc služby asistenta).


 
5 Specifické poruchy učení a ostatní (SPUO)
5.1

Skupina 1 (SPUO-1) - žáci se specifickou poruchou učení (např. dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie nebo jejich kombinace), žáci s dyspraxií, žáci s narušenou komunikační schopností (např. dyslalie, balbuties, breptavost, dysartrie), žáci, kteří nemohou produkovat řeč po zvukové stránce (sluchová percepce a psaní nejsou znemožněny ani omezeny), žáci chronicky nemocní s cílenou medikací nebo žáci s lehčími zdravotními poruchami popsanými v doporučení školského poradenského zařízení (poruchy pozornosti, projevy hyperaktivity, hypoaktivity, impulzivity apod.). Žáci mají obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a s psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce); pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro intaktní žáky).

5.2

Skupina 2

5.2.1

(SPUO-2) - žáci se specifickou poruchou učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie nebo jejich kombinace) nebo s těžšími formami zdravotních poruch popsanými v doporučení školského poradenského zařízení (poruchy pozornosti, projevy hyperaktivity, hypoaktivity, impulzivity, dyspraxie apod.); dále žáci s poruchami autistického spektra, žáci s těžkým narušením komunikační schopnosti (dysfázie, afázie). Žáci mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a s psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce); pracují s upravenou zkušební dokumentací.

5.2.2

(SPUO-2-N) - žáci s těžšími formami zdravotních poruch popsanými v doporučení školského poradenského zařízení, žáci chronicky nemocní s cílenou medikací, kteří potřebují vzhledem k svému znevýhodnění navýšit čas pro řešení zadání zkoušek o 50 %; žáci nemají vážnější obtíže se čtením běžného textu a s psaním (po jazykové stránce), pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro intaktní žáky).

5.3

Skupina 3 (SPUO-3-A) - žáci se souběžným postižením více vadami, poruchami autistického spektra, žáci s těžkým narušením komunikační schopnosti (dysfázie, afázie), kteří mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a s psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, porozumění čtenému textu, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci a služby asistenta.


 

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.


 

Uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek

pro konání maturitní zkoušky
 
1 Úprava prostředí
1.1

Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky (dále jen „žáci s PUP MZ“) konají zkoušky podle jednotného zkušebního schématu v samostatné učebně, příp. učebnách, odděleně od žáků bez uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky z důvodu odlišného časového limitu, používání individuálních kompenzačních pomůcek, popř. přítomnosti asistenta nebo tlumočníka.

1.2

Úpravou prostředí se rozumí úpravy pracovního místa (stolky s nastavitelným sklonem a výškou pracovní desky, individuální přisvětlení apod.) nebo úpravy učebny (omezení rušivých prvků, optimalizace podmínek pro odezírání, strukturalizace prostředí pro žáky s poruchami autistického spektra apod.).


 
2 Pravidla navýšení časového limitu konání zkoušky
2.1

Žákovi s PUP MZ se navyšuje časový limit v rozmezí 25-100 % podle vzdělávacích potřeb žáka, příslušné kategorie a skupiny, do kterých je žák s PUP MZ zařazen. Konkrétní údaje o navýšení časového limitu konání zkoušek společné části maturitní zkoušky a zkoušek profilové části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka jsou uvedeny v tabulce na konci této přílohy.

2.2

Při navýšení časového limitu mohou mít žáci s PUP MZ při každé zkoušce podle vlastního rozhodnutí libovolný počet individuálních přestávek o libovolné délce. Individuální přestávky nemohou mít žáci během poslechové části v rámci didaktického testu z cizího jazyka.

2.3

Konkrétní navýšení času pro didaktický test ve společné části, písemnou práci a přípravu k ústní zkoušce v profilové části maturitní zkoušky a obhajobě maturitní práce profilové části se vždy u jednotlivého žáka s PUP MZ stanoví jednotným způsobem (25%, 50%, 75%, 100% navýšení).

2.4

Navýšení času pro ústní zkoušku a obhajobu maturitní práce profilové části doporučí školské poradenské zařízení pouze v případě, že toto opatření může zmírnit důsledky žákova znevýhodnění (např. typickým příkladem jsou žáci s nějakou formou narušení komunikačních schopností - např. dyslalie, balbuties, breptavost, dysartrie -, nebo s poruchami autistického spektra).

2.5

Vhodnost navýšení času pro písemnou zkoušku nebo praktickou zkoušku profilové části konzultuje vždy pracovník školského poradenského zařízení s ředitelem školy, a to mj. z důvodu, aby žákovi s PUP MZ nevznikla neoprávněná výhoda zamezující rovnému přístupu při hodnocení výsledku zkoušky.


 
3 Pravidla pro úpravu zkušební dokumentace
3.1

Žáci ve skupině 1 a žáci zařazení do kategorií SP-2-N, SP-2-N-A a SPUO-2-N pracují se zkušební dokumentací bez úprav (tj. po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky intaktní).

3.2

Ostatní žáci ve skupinách 2 a 3 pracují se zkušební dokumentací upravenou po formální nebo obsahové stránce.


 
3.2.1 Formální úpravy zkušební dokumentace společné části maturitní zkoušky
 
3.2.1.1 Formální úpravy spočívají např. ve zvětšení písma (až na 26 bodů) a řádkového prokladu, členění textu na kratší celky, zvýraznění klíčových slov, použití prvků usnadňujících orientaci na stránce, umožnění zápisu odpovědí přímo do testového sešitu.
 
3.2.1.2 Zvláštními úpravami formátu jsou přepis do Braillova písma, elektronická verze pro použití na PC vybavených hmatovým nebo hlasovým výstupem a videonahrávky překladu zkoušek společné části maturitní zkoušky do českého znakového jazyka; u testu z českého jazyka a literatury jsou tlumočeny pouze instrukce pro práci se zkušební dokumentací a zadání úloh, u testu z cizího jazyka jsou tlumočeny pouze pasáže v českém jazyce; u testu z matematiky je zajištěn digitální záznam tlumočení celého testového zadání do českého znakového jazyka na CD, které je součástí testového sešitu.
 
3.2.2 Obsahové úpravy zkušební dokumentace společné části maturitní zkoušky
 
3.2.2.1 Obsah zkoušek zůstává srovnatelný s obsahem zkoušek pro intaktní žáky. Výjimku představují úlohy, které jsou z testových zadání pro určité skupiny žáků zcela vyloučeny z důvodu smyslové nedostupnosti (např. úlohy vyžadující řešení v grafické podobě u žáků se zrakovým postižením nebo úlohy založené na sluchovém vnímání či jazykovém citu u žáků zařazených do kategorie a skupiny SP-3); takové úlohy jsou nahrazeny úlohami jinými, přičemž nahrazující úlohy nemění obtížnost a v maximální možné míře zachovávají i obsahovou specifikaci zkoušky.
 
3.2.2.1.1 Žáci se sluchovým postižením (skupin 1, 2, 3) nekonají poslechovou část didaktického testu z cizího jazyka.
 
3.2.2.1.2 Žáci zařazení do kategorie a skupiny SP-3, kteří preferují komunikaci ve znakovém jazyce, konají modifikované zkoušky ze zkušebních předmětů Český jazyk a literatura a Cizí jazyk:
 
a) český jazyk v úpravě pro neslyšící - obsahově se blíží zkoušce z českého jazyka jako jazyka cizího (mj. neobsahuje literaturu) při současném zohlednění některých výjimek pro žáky se sluchovým postižením (vyloučení poslechu, ústní zkouška je realizována písemnou formou);
 
b) cizí (anglický) jazyk v úpravě pro neslyšící - jde o modifikaci zkušebního předmětu Anglický jazyk; zkouška má sníženou úroveň obtížnosti při současném zohlednění výjimek pro žáky se sluchovým postižením (vyloučení poslechu.
 
3.2.3 Obsahové úpravy ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka
 
3.2.3.1 Obsahové uzpůsobení ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka pro žáky zařazené do kategorie SPUO, kteří mají narušenou komunikační schopnost (např. dyslalie, balbuties, breptavost, dysartrie) nebo kteří nemohou produkovat řeč po zvukové stránce; uzpůsobení se realizuje dle doporučení školského poradenského zařízení. Podmínky pro konání zkoušky jsou ředitelem školy uzpůsobeny tak, aby reflektovaly vzdělávací potřeby těchto žáků a dosavadní způsob výuky v základní škole a střední škole. Obsahové uzpůsobení ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka, včetně struktury zkoušky podle § 14b a 14d, pro žáky zařazené do kategorie SP-3-T, SP-3-T-A, kteří za svůj mateřský jazyk považují český znakový jazyk, vychází z doporučení školského poradenského zařízení; žáci mohou konat zkoušky písemnou formou.
 

4 Použití kompenzačních pomůcek
4.1

Žáci s PUP MZ mohou používat individuální kompenzační pomůcky, jejichž konkrétní výčet je uveden v doporučení školského poradenského zařízení.

4.2

Kompenzačními pomůckami jsou označovány pomůcky, přístroje a zařízení, jež pomáhají zmírnit důsledek porušené funkce nebo kompenzují funkci zcela vyřazenou. Používáním kompenzačních pomůcek nesmí žákovi vzniknout neoprávněná výhoda při konání zkoušky (mezi kompenzační pomůcky proto nepatří encyklopedie, internet, mobilní telefon apod.).

4.3

Rozlišují se kompenzační pomůcky technické (osobní počítač včetně speciálního SW a upravených komponent, optické pomůcky, TV lupa, přídavné osvětlení, polohovací lehátka, Pichtův psací stroj, sluchadlo, kochleární implantát aj.) a pomůcky didaktické (slovník synonym, slovník cizích slov, slovník výkladový, frazeologický, valenční, případně i slovník překladový apod.); pravidla pro použití technických kompenzačních pomůcek stanovuje u zkoušek společné části metodický pokyn Centra.

4.4

Dále rozlišujeme pomůcky v osobním vlastnictví žáka (speciální psací náčiní, sluchadlo, protézy apod.), za jejichž funkčnost si odpovídá žák sám, a pomůcky ve vlastnictví školy, za něž odpovídá škola.


 
5 Odlišné hodnocení výsledků zkoušky
 
Kritéria hodnocení výsledků zkoušek žáků s PUP MZ jsou shodná s kritérii hodnocení intaktních žáků. Výjimku představují úpravy kritérií pro hodnocení zkoušek u některých skupin žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek konání maturitní zkoušky (dle vyjádření školského poradenského zařízení a u zkoušek společné části navíc metodického pokynu Centra). Český jazyk v úpravě pro neslyšící a cizí (anglický) jazyk v úpravě pro neslyšící mají z důvodu vynechání poslechu vlastní metodiku hodnocení.
 
6 Asistence a tlumočení při konání zkoušky

6.1

Asistence speciálně pedagogická je přiznána žákům s PUP MZ, kteří v důsledku svého znevýhodnění nemohou ani s využitím kompenzačních pomůcek samostatně vykonat maturitní zkoušku nebo některou její část. Úlohou asistenta je pomoci žákovi minimalizovat vnější překážky a důsledky znevýhodnění při zkouškové situaci.

6.1.1

Praktický asistent - podpora praktického asistenta je nutná v těch případech, kdy má žákovo znevýhodnění závažný nepříznivý dopad na samostatné vykonávání určitých praktických úkonů, které jsou potřebné v průběhu maturitní zkoušky. Praktický asistent asistuje jak při činnostech přímo se týkajících vlastního konání maturitní zkoušky (asistence při práci se zkušební dokumentací apod.), tak při ostatních praktických úkonech (např. polohování žáka nebo pomoc při sebeobsluze žáka během individuálních přestávek).

6.1.2

Asistent-zapisovatel - přítomnost asistenta-zapisovatele je nutná v případech, kdy žák v důsledku znevýhodnění nemůže psát (nebo píše s velkými obtížemi). Asistent-zapisovatel zapisuje dle instrukcí žáka.

6.1.3

Asistent-předčitatel - podpora asistenta-předčitatele je nutná v případech, kdy znevýhodnění neumožňuje žákovi (nebo umožňuje pouze s velkými obtížemi) číst psaný text a žák nemá možnost použít PC s hlasovým výstupem. Asistent-předčitatel je osoba, která předčítá text dle instrukcí žáka.

6.1.4

Motivující asistent - je přítomen v případech, kdy žákovo znevýhodnění způsobuje obtíže při koncentraci pozornosti a časové orientaci, obtíže s dokončením započaté práce apod. Motivující asistent napomáhá udržet optimální pracovní chování žáka a jeho orientaci v čase.

6.1.5

Asistent-modifikátor - u pokynů ke zkušebním úlohám modifikuje/objasňuje jazykové prostředky, kterým žák nerozumí; jde o specifický druh asistence např. pro žáky neslyšící zařazené do skupiny 2 a 3 nebo pro žáky s poruchou autistického spektra.

6.2

Asistence technická - technický asistent odpovídá za zajištění a funkčnost technických kompenzačních pomůcek a řeší případné problémy technického charakteru.

6.3

Tlumočení - tlumočník tlumočí do českého znakového jazyka nebo z českého znakového jazyka nebo do dalších komunikačních systémů žákům neslyšícím a hluchoslepým (tj. žákům, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí).


 

Přípustná uzpůsobení podmínek konání zkoušek společné části maturitní zkoušky a zkoušek profilové části maturitní
zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konaných formou písemné práce a ústní zkoušky u jednotlivých
kategorií a skupin žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek


 

 

Skupina 1

Skupina 2

Skupina 3

Tělesné postižení (TP)

Navýšení časového limitu o 75 %; kompenzační pomůcky.

Navýšení časového limitu o 100 %; formální úpravy zkušební dokumentace nebo zadání zkoušek profilové části; obsahové úpravy ve smyslu nahrazení některých úloh, možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; kompenzační pomůcky.

Uzpůsobení stejná jako u skupiny 2 + asistence

Zrakové postižení (ZP)

Navýšení časového limitu o 75 %; kompenzační pomůcky.

Navýšení časového limitu o 100 %; formální úpravy zkušební dokumentace nebo zadání zkoušek profilové části (zvětšené písmo velikosti 14, 16, 20, 26 b., Braillovo písmo, elektronická verze); možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; obsahové úpravy (včetně nahrazení některých úloh); kompenzační pomůcky; při ústní zkoušce z cizího jazyka žák realizuje pouze úkoly zadané slovně.

Uzpůsobení stejná jako u skupiny 2 + asistence

Sluchové postižení (SP)

Navýšení časového limitu o 50 %; kompenzační pomůcky; vyloučen poslech z cizího jazyka.

Navýšení časového limitu o 100 %; formální úpravy zkušební dokumentace nebo zadání zkoušek profilové části; možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; obsahové úpravy (včetně nahrazení některých úloh); kompenzační pomůcky; možnost využití služeb tlumočníka nebo asistenta; vyloučen poslech z cizího jazyka; ústní zkouška z cizího jazyka může být realizována v písemné podobě.
 
N - navýšení časového limitu o 100 %; zkušební dokumentace nebo zadání zkoušek profilové části bez úprav; kompenzační pomůcky; možnost využití služeb tlumočníka nebo asistenta; vyloučen poslech z cizího jazyka; ústní zkouška z cizího jazyka může být modifikována do písemné podoby.

Uzpůsobení stejná jako u skupiny 2
 
+ konání modifikované zkoušky z českého jazyka a cizího (anglického) jazyka pro neslyšící
 
+ tlumočení českého znakového jazyka

Specifické poruchy učení a ostatní (SPUO)

Navýšení časového limitu o 25 %; kompenzační pomůcky.

Navýšení časového limitu o 50 %; formální úpravy zkušební dokumentace nebo zadání zkoušek profilové části; případně obsahové úpravy, možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; kompenzační pomůcky.
 
N - navýšení časového limitu o 50 %; zkušební dokumentace bez úprav; kompenzační pomůcky.

Navýšení časového limitu o 100 %; ostatní uzpůsobení stejná jako u skupiny 2
 
+ asistence (netýká se žáků se SPU)


 

Příloha č. 3a k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Příloha č. 3a


 

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Příloha č. 4


 

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Příloha č. 5


 

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Příloha č. 6


 

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Příloha č. 7


 

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Příloha č. 8


 
 

Čl. II vyhlášky č. 405/2020 Sb.

Čl. II


 

Přechodná ustanovení


 

1. Skutečnosti podle § 19 odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, rozhodné pro konání profilové části maturitní zkoušky v jarním zkušebním období 2021 zveřejní ředitel školy nejpozději do 14 dnů po nabytí účinnosti této vyhlášky.
 
2. Pokud žák přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky úspěšně vykonal dílčí zkoušku společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury nebo zvoleného cizího jazyka konanou formou písemné práce nebo formou ústní zkoušky, nekoná tuto zkoušku v profilové části z daného zkušebního předmětu.
 
3. Do počtu opravných zkoušek nebo náhradních zkoušek profilové části maturitní zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a cizí jazyk, který si žák zvolil ve společné části maturitní zkoušky, se započítávají všechny zkoušky daného zkušebního předmětu, ke kterým se žák přihlásil ve společné části maturitní zkoušky. Pokud byl žák přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přihlášen ve společné i profilové části maturitní zkoušky ke stejnému zkušebnímu předmětu, posuzuje se právo na konání zkoušky profilové části maturitní zkoušky v náhradním nebo opravném termínu po nabytí účinnosti této vyhlášky samostatně pro ústní zkoušku a písemnou práci a samostatně pro ostatní části profilové části maturitní zkoušky.
 
4. Nevykonal-li žák přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky úspěšně všechny zkoušky společné části maturitní zkoušky, písemná práce a ústní zkouška společné části maturitní zkoušky konaná přede dnem nabytí účinností této vyhlášky se pro účely hodnocení považují za zkoušky profilové části maturitní zkoušky podle vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. V takovém případě obsahuje protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky i číslo a název zadání písemné práce z českého jazyka a literatury a písemné práce z cizího jazyka, kterou žák vykonal ve společné části maturitní zkoušky přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a název pracovního listu pro zadání ústní zkoušky z českého jazyka a literatury, číslo, popřípadě téma pracovního listu pro zadání ústní zkoušky z cizího jazyka, kterou žák vykonal ve společné části maturitní zkoušky přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
 
5. Vykonal-li žák přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky úspěšně všechny zkoušky společné části maturitní zkoušky a ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky koná pouze zkoušky profilové části maturitní zkoušky, hodnotí se profilové zkoušky podle § 23 až 26 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
 
6. U žáka, který nevykonal úspěšně všechny zkoušky společné části maturitní zkoušky přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, Centrum převede výsledek úspěšně vykonané povinné dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky žáka konané před nabytím účinnosti této vyhlášky na stupeň prospěchu 1 - výborný až 5 - nedostatečný a výsledek v procentech a jemu odpovídající stupeň prospěchu pro příslušnou část zkoušky konanou formou písemné práce nebo ústní zkoušky a zpřístupní je řediteli školy prostřednictvím protokolu o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka nejpozději do 31. ledna 2021.
 
7. Přepočet výsledku podle bodu 6 provede Centrum tak, že rozdělí interval mezi minimální hranicí úspěšnosti v procentech stanovenou pro danou povinnou dílčí zkoušku společné části maturitní zkoušky a stem na čtyři stejné shora uzavřené dílčí intervaly. Hodnota horní hranice dílčího intervalu se zaokrouhlí nahoru na celé číslo. Výsledku rovnajícímu se minimální hranici úspěšnosti nebo spadajícímu do prvého dílčího intervalu nad minimální hranicí úspěšnosti přiřadí Centrum klasifikační stupeň 4 - dostatečný, spadajícímu do druhého dílčího intervalu 3 - dobrý, spadajícího do třetího dílčího intervalu 2 - chvalitebný a spadajícímu do čtvrtého dílčího intervalu 1 - výborný. Obdobně se upraví klasifikační stupeň prospěchu 5.
 
8. Doporučení k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání písemné práce a ústní zkoušky společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka vydané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky je platné i pro konání písemné práce a ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka konaného podle § 14a až 14d vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
 
9. Uchazeči, který přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky nevykonal úspěšně jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídala zkoušce společné části maturitní zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura nebo cizí jazyk, ale vykonal úspěšně dílčí zkoušku odpovídající po nabytí účinnosti této vyhlášky jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, nebo dílčí zkoušky odpovídající jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky, a má právo konat po nabytí účinnosti této vyhlášky opravnou nebo náhradní zkoušku, vystaví osvědčení o jednotlivé zkoušce společné části maturitní zkoušky a osvědčení o jednotlivé zkoušce profilové části maturitní zkoušky Centrum.
 
 

Poznámka zpracovatele:
 
Bod 10. z vyhlášky 405/2020 Sb. nelze zapracovat, protože v § 4 odst. 1 je pouze písm. a) a b). Zřejmě by měl být text zapracován do § 4 odst. 2.
 
10. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova "společné a profilové části maturitní zkoušky a ze zkušebních předmětů společné části maturitní zkoušky matematika a matematika rozšiřující".