2005 č. j. 32 932/2005-25 Výklad ustanovení § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb. |
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Č.j.: 32 932/2005-25
Českomoravský odborový svaz pracovníků školství
Č.j.: 774-15/3-2005
Dotaz č. 1
Je pracovním úrazem úraz, který se stane pedagogickému pracovníku v době pracovního volna poskytnutého k samostudiu podle § 24 odst. 7 zák. č. 563/2004 Sb.?
Pracovním úrazem je úraz, ke kterému došlo u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, viz ustanovení § 190 odst. 1 zákoníku práce.
Volno k samostudiu je z hlediska pracovněprávního překážkou v práci, při které náleží pedagogickému pracovníkovi pracovní volno s náhradou platu. Po dobu volna k samostudiu proto není zaměstnavatel oprávněn ukládat pedagogickému pracovníkovi pracovní úkoly a pedagogický pracovník nekoná práci pro zaměstnavatele. Jeho jedinou povinností v uvedené době je samostudium. Pedagogický pracovník tudíž neplní pracovní úkoly, ani nekoná činnosti s nimi související (co se rozumí plněním pracovních úkolů a přímou souvislostí s plněním pracovních úkolů stanoví § 25 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony).
Úraz utrpěný v době volna k samostudiu podle § 24 odst. 7 zák. č. 563/2004 Sb. nemůže být proto pracovním úrazem, neboť není splněn jeden ze znaků pracovního úrazu, a to plnění pracovních úkolů nebo přímá souvislost s ním.
Dotaz č. 2
Může ředitel školy stanovit náplň samostudia a kontrolovat její plnění?
Ředitel školy nemá právo určit zaměstnanci obsah vzdělávání, ale na druhé straně má právo vědět, zda volno bylo využito k samostudiu a znát rámcově obsah samostudia, protože při stanovení plánu dalšího vzdělávání má mimo jiné přihlížet ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, srov. § 24 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb.
Dotaz č. 3
V jakém rozsahu náleží volno k samostudiu při kratší pracovní době?
Od 1. 12. 2005 platí, že při sjednání nebo povolení kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna k samostudiu (tzn., že při polovičním úvazku přísluší pedagogickému pracovníkovi 6 dnů volna k samostudiu, při čtvrtinovém úvazku 3 dny apod.).
Dotaz č. 4
Kolik dnů volna k samostudiu náleží pedagogickému pracovníkovi v případě, že jeho pracovní doba není rozvržena do 5 pracovních dnů?
Čerpání volna k samostudiu není podmíněno rozvržením pracovní doby. Při rozvržení pracovní doby je však třeba vycházet z ustanovení čl. 6 odst. 5 a 6 Pracovního řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení, č.j.: 14269/2001-26, podle kterého se při plném pracovním úvazku rozvrhuje přímá pedagogická činnost na všechny dny v týdnu. V odůvodněných případech nebo při kratší než stanovené týdenní pracovní době je možné tyto činnosti rozvrhnout i jinak. Zároveň je třeba pedagogickému pracovníkovi, který nemá rozvrženou přímou pedagogickou činnost na všechny dny v týdnu, určit také dny, v nichž koná práce s ní související. Volno k samostudiu lze čerpat také ve dnech, kdy má zaměstnanec konat práce související.
Dotaz č. 5
Náleží pedagogickému pracovníkovi volno k samostudiu i při vedlejším pracovním poměru?
Volno k samostudiu přísluší pedagogickému pracovníkovi v pracovním poměru. Vedlejší pracovní poměr je zvláštní forma souběžného pracovního poměru (viz § 70 zákoníku práce). U souběžných pracovních poměrů se práva a povinnosti z nich vyplývající posuzují samostatně, pokud zákoník práce nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak. To znamená, že má-li pedagogický pracovník uzavřeno několik pracovních poměrů, čerpá volno k samostudiu z každého pracovního poměru, tedy i z vedlejšího pracovního poměru zvlášť.
Dotaz č. 6
Je možný převod volna k samostudiu do dalšího školního roku?
Volno k samostudiu je vázáno na školní rok. Převod do dalšího školního roku zákon neumožňuje. Z ustanovení § 24 odst. 7 zákona vyplývá, že nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká.
Dotaz č. 7
Co jsou vážné provozní důvody?
Zákon č. 563/2004 Sb., ani žádný jiný právní předpis včetně zákoníku práce, který rovněž používá tento pojem, nestanoví, co jsou vážné provozní důvody. Pojem vážné provozní důvody nelze s ohledem na rozmanitost pracovních činností blíže specifikovat. Záleží vždy na konkrétním pracovišti a podmínkách jeho provozu (za vážný provozní důvod lze považovat důvod, který je na úkor výchovy a vzdělávání). Při vymezování provozních důvodů musí ředitel školy respektovat ustanovení § 7 a § 8 zákoníku práce. Bližší vymezení vážných provozních důvodů k § 24 odst. 7 zákona lze provést v kolektivní smlouvě.
Dotaz č. 8
Jak postupovat, když zaměstnavatel volno k samostudiu neurčí?
Dobu čerpání volna k samostudiu určuje ředitel školy, který by měl vytvořit takové organizační podmínky chodu školy, aby pedagogický pracovník mohl volno k samostudiu vyčerpat. Při rozhodování je ředitel školy vázán kromě zákona č. 563/2004 Sb. mimo jiné i příslušnými ustanoveními zákoníku práce, např. § 7, § 8, § 35, § 74. Neurčení doby čerpání volna k samostudiu, aniž by tomu bránily vážné provozní důvody, je porušením zákona ze strany ředitele školy. V takovém případě může zaměstnanec dát podnět oblastnímu inspektorátu práce ke kontrole dodržování právních předpisů, z nichž vznikají účastníkům práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů. Zaměstnanec se může rovněž obrátit se žádostí o řešení situace na zřizovatele, který plní podle § 166 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. funkci orgánu nadřízeného zaměstnavateli v pracovněprávních vztazích a je podle § 26 zákoníku práce povinen sledovat, jak zaměstnavatelé plní povinnosti při vytváření pracovněprávních vztahů a jejich rozvíjení (§ 8 odst. 3 zák. práce), zjišťovat příčiny porušování pracovněprávních předpisů, vyvozovat z něho důsledky a soustavně vytvářet podmínky pro jejich dodržování. Kromě toho se může zaměstnanec domáhat svých práv u zaměstnavatele stížností (viz § 25c odst. 7 zákoníku práce), popřípadě se podle § 22 zákoníku práce obrátit s podnětem ke kontrole na příslušný odborový orgán nebo podle § 174 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. na ČŠI. Tím není dotčeno právo domáhat se svých práv u soudu.
Dotaz č. 9
Lze volno k samostudiu uložit v době školních prázdnin?
Školní prázdniny jsou součástí školního roku a vztahují se na žáky nikoliv pedagogické pracovníky. Ti jsou v době školních prázdnin povinni plnit povinnosti vyplývající z pracovního poměru, pokud nečerpají dovolenou nebo jiné pracovní volno, a proto místo plnění pracovních povinností jim ředitel školy může určit čerpání volna k samostudiu. Vhodnou dobou pro čerpání volna k samostudiu jsou zejména vedlejší prázdniny.
Dotaz č. 10
Lze volno k samostudiu poskytovat po půl dnech, či kratších částech?
Volno k samostudiu zákon č. 563/2004 Sb. stanoví v pracovních dnech, a proto ředitel školy určuje dobu jeho čerpání v celých dnech. Pouze ve výjimečných případech, kdy pedagogickým pracovníkům s kratší pracovní dobou přísluší rozsah volna, který neodpovídá celým pracovním dnům (např. ve výši 3,5 dne), umožní ředitel školy dočerpání příslušné kratší části volna.
Dotaz č. 11
Mohou volno k samostudiu čerpat důchodci?
Pedagogičtí pracovníci, kteří jsou poživateli důchodů (starobní, invalidní) a vykonávají výdělečnou činnost v pracovněprávním vztahu, mají stejná práva a povinnosti jako ostatní zaměstnanci. To znamená, že pokud jsou ke škole nebo školskému zařízení v pracovním poměru, přísluší jim volno k samostudiu v rozsahu 12 pracovních dnů, popř. jeho odpovídající části, netrval-li jejich pracovní poměr po celý školní rok, nebo mají-li sjednánu nebo povolenu kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu.
Dotaz č. 12
Mají pedagogičtí pracovníci v době volna k samostudiu nárok na zvýhodněné stravování?
Pedagogičtí pracovníci, kteří jsou zaměstnanci škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, kraji a obcemi, mají nárok na jedno hlavní jídlo během směny za sníženou úhradu za podmínek stanovených vyhláškami č. 430/2001 Sb. a č. 84/2005 Sb. Jednou z těchto podmínek je, že přítomnost zaměstnance v práci během této směny trvá alespoň 3 hodiny. Jde o odpracovanou směnu. Volno k samostudiu je překážkou v práci, nárok na zvýhodněné stravování tudíž nevzniká.
Dotaz č. 13
Lze určit volno k samostudiu na dobu jiných překážek v práci?
Povinnost dalšího vzdělávání mj. formou samostudia ukládá pedagogickým pracovníkům zákon č. 563/2004 Sb. K tomuto účelu je pedagogickým pracovníkům poskytováno pracovní volno. Volno k samostudiu je překážkou v práci. Souběh s jinými překážkami v práci sice není výslovně vyloučen právním předpisem, jako je to např. při určení dovolené na dobu některých osobních překážek v práci, ale prakticky není možný, neboť by se tím popíral smysl ustanovení o volnu k samostudiu. Určení volna k samostudiu na dobu jiných překážek v práci by mohlo být považováno za porušení § 7 odst. 2 zák. práce.
Dotaz č. 14
Je možné určit dobu čerpání dovolené na zotavenou na dobu, kdy pedagogický pracovník čerpá volno k samostudiu?
Ne, zaměstnavatel určuje jak dobu čerpání dovolené na zotavenou, tak dobu čerpání volna k samostudiu a musí zvolit jednu z těchto variant.
Dotaz č. 15
Posuzují se čerpané dny volna k samostudiu jako výkon práce podle § 40 nařízení vlády č. 108/1994 Sb.?
Ano, podle ustanovení § 40 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů, se volno k samostudiu posuzuje jako výkon práce, např. pro účely posouzení splnění podmínek pro vznik nároku na dovolenou na zotavenou.
Mgr. Václav Pícl Mgr. František Dobšík
I. náměstek ministryně předseda
školství, mládeže a tělovýchovy Českomoravského odborového
svazu pracovníků školství
V Praze dne 7. prosince 2005